A co vyrazit na Ranou?

Jelikož máme České středohoří poměrně blízko od domova, tak se občas pokusíme vylézt na nějaký ten kopeček. Ono je to v téhle oblasti dost složité s počasím. Většinou když vyrazíme, tak máme na vrcholcích mlhu jako mlíko nebo je takový opar, že stejně nedohlédneme moc daleko. Ideální je vychytat počasí po dešti, když se obzor pěkně vyčistí. To se nám však ještě nepovedlo, ale třeba to jednou vyjde. Musí.

Na kopci Raná (457 m. n. m.) jsme už byli podruhé a pořád se nám ten kopec moc líbí. Když jsme kolem něj jezdili jako děti s našim dědou, tak nám vždycky říkal: "Raná, prdel zakopaná." No, a asi na tom něco bude. Nebo snad ne? To by ke tvaru kopce asi stačilo a jdeme se rovnou podívat, kde můžete pohodlně zaparkovat a vyrazit na kopec. My vždycky dojedeme do obce Raná a zamíříme ke kostelu. Tam je možnost neplaceného parkování a není to daleko pod kopec. Navíc uvidíte krásný kostelíček a na návsi letadlo. Další možností je dojet na placené parkoviště přímo pod kopec, kde zaplatíte malý poplatek 40 Kč.

Na louce za zmíněným parkovištěm můžete často pozorovat paraglidisty při prvních hodinách létání. Tady to všechno začíná. A když všechno dopadne dobře, tak doletí na pole a odtud hezky po svých s rancem látky a šňůr nahoru. A pokud tuhle část zvládají, tak je brzy uvidíte na samotném vrcholu kopce. Odtud už bychom se dolů teda nepustili. Jako lítání nad loukou by asi ještě šlo, ale vrhnout se z plošiny na vrcholu, to teda ne. Tenhle sport si necháme ujít.

Sportu už bylo taky dost, jdeme na kopec. U parkoviště určitě zahlédnete dvě informační cedule. Na první je, abyste nekrmili sysli lidským jídlem, a na druhé jsou vystrašené ovce a kozy při volném pobíhání psů. Nachází se zde syslové, ale nikdy jsme je neviděli. Nevíme, kde přesně sídlí. Stádo ovcí jsme zahlédli, když jsme byli pod kopcem a doufali jsme, že tam ještě nějakou tu ovečku potkáme. Bohužel je před námi zahnal ovčácký pes. Ale vůbec se tomu nedivíme. Většina lidí, co jde nahoru má s sebou psa a ani náhodou není na vodítku. Navíc jsou dost nevychovaní a páníčky zvesela ignorují. Jedna procházející paní říkala, že se její pes jde podívat na ovce, ale nic jim neudělá. Každý si to přeberte po svém. My jsme si jen ťukali na čelo, ale to je bohužel v dnešní době zcela normální.

Zvířátka máme taky za sebou a už nás vážně čeká jen ten kopec. Cesta na vrchol není nijak dlouhá a zvládnou ji i malé děti. Nebo to zvládnou i rodiče s dětmi na hřbetu. V sedle můžete vyšplhat na menší kopec, odkud je taky moc hezký výhled a určitě se tam zajděte podívat. Potom už vás čeká výšlap kamenitou cestou na vrchol. Nahoře své dojmy můžete vepsat do knihy jako na správném vrcholu. Pokochejte se výhledy na další kopce, posvačte a užijte si pocit dalšího dobytého vrcholu. Když jsme byli na Rané poprvé, tak jsme jí celou přešli a dolů slezli po malé kamenité cestičce. S Vikinou jsme šli zpátky zase po stejné cestě, aby se mohla ještě proběhnout.

A nás by teď zajímalo, jaké máte slezlé kopce v Českém středohoří? My bychom jich chtěli pokořit co nejvíce.

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)