Bolavá kolena, to je Hadí hora

Možná vám název dnešního článku přijde divný, ale věřte, že ho brzy pochopíte. Na Hadí hoře byli zatím jenom moje rodiče, a tak mě napadlo, že bychom tam mohli zavítat také. Je to sice dál a za to horší cesta, ale určitě ten výlet stojí za to. Jen ho určitě nedoporučujeme s kočárky. Radši si děti naložte na hrb a vezměte pořádnou svačinu, budete to potřebovat.

Hadí hora se nachází jak jinak než v Krušných horách. My se už skoro jinde nevyskytujeme. Jedna z cest na ní vede po sjezdovkách na Neklidu (Boží Dar) a potom zase nahoru do protějšího kopce. Takže koho bolí kolena při sestupech, tak si je nějak omotejte nebo si vezměte ortézu. My jsme zastavili na parkovišti u vleku, připravili věci a děti na cestu, a mohli vyrazit. Jako obvykle na Božáku fučelo jako blázen. Naštěstí se to s ústupem do údolí brzy uklidnilo.

Na sjezdovce jsme objevili pořádnou masu sněhu, které byla vytvořena sněžným dělem. Tvar nám trochu připomněl chobotnici od architekta Kaplického. Tak aspoň někde jí postavil. V jedné části bylo vytvořeno i okénko. Tam jsme samozřejmě museli vylézt. Ještě jsme zkoušeli vylézt na špičku celku, ale to jsme nakonec vzdali a sjeli po botách dolů. Já jsem si u toho udělala pořádný peeling rukou, když jsem vyrovnávala směr jízdy. Doteď nemám otisky prstů. Nechtělo by toho nějak využít?

Za chobotnicí jsme přešli na jinou sjezdovku, kde byly ještě zbytky sněhu. Jelikož moje kolena trpěla, tak jsem si to chtěla trochu ulehčit sjezdem na bundě. Sníh se dost bořil, takže jsem se spíš dolů sunula jako umírající píďalka. Hlavně, že jsme se všichni nějak dostali na konec. Přímo pod sjezdovkou jsou vytvořeny dva krásné rybníky, odkud čerpají vodu do sněžných děl. Hned jsme se tam viděli v létě, jak si to rázujeme v té nechutně studené vodě. No, třeba na to ještě dojde.

Od spodní stanice lanovky jsme se vydali do kopce, abychom vyšplhali na ten správný kopec. Cesta jde pěkně v lese a kopec není nijak vydatný. Docela to uprašovalo. Na tomto výletě je docela dobré použít GPS navigaci, abyste se na samém závěru neztratili. My jsme málem šli jinam. Poslední odbočka na samotný vrchol už je označená cedulkou, ale ty rozcestí před ní vám nic neřeknou. Prachsprostě mlčí. Tak jenom bacha na to.

Dorazili jsme na místo určení. V lese je dokonce ohniště, kde si můžete i něco opéct. Jen si prosím odneste veškerý odpad, který zde vytvoříte, ať to tam není jako na skládce. Už takhle je tam dost bordelu. Na samotné vyhlídce jsou umístěny dvě dřevěné lavičky, ze kterých je nádherný výhled na Jáchymov a údolí za ním. Celá vyhlídka je na kamenném moři, takže dávejte bacha, kam šlapete a hlavně na dětičky. Vikinu jsme tam radši lézt nenechali. Prošla se v lese před, kde to bylo víc bezpečné. Na vyhlídce jsme si dali svačinku. Teda s tou byl trochu problém. Měli jsme s sebou tradičně banány, ale tentokrát nám teda nevydržely. Úplně se rozmajzli v batohu o těžké lahve s vodou. Takže si děti daly pouze tyčinky a nějaký ten bonbónek pro vylepšení nálady. A hlavně, aby vydržely i zpáteční cestu. Ještě jsme se po sbalení věcí šli podívat na další kamenné moře, které je nedaleko. Najdete ho proti sjezdovce do Jáchymova.

Zpátky jsme nešli stejnou cestou. Jako vylézat sjezdovku po čtyřech, to teda fakt ne. Takový blázni zase nejsme. Radši jsme to trochu obešli po lesních cestách a vylezli na louce pod Boží vyhlídkou. Cestou jsme potkali holky s dvěma Husky. Blbli na sněhu a vypadali fakt happy. (Ne ty holky, ale ty psi. Jen, aby nedošlo k mýlce.) Taky se Lexík už chtěl chvíli nést, protože už toho prý nachodil hodně. Hlavně se mu nechtělo šlapat do kopce, takže to odnesl děda.

Cestou jsme se ještě zastavili na Boží vyhlídce, když už jsme šli kolem a zazvonili si na zvon. Jenom to tam "trochu" foukalo. Prostě klasické počasí na Božáku. Tam by to bez větru prostě nešlo. Celá trasa byla dlouhá cca 8 km. Jen to převýšení je už je horší, ale dá se to. Hlavně to fakt stojí za to.

Znáte tohle místo? My totiž už byli třeba na Hadí skále, která je taky v Krušných horách. Ale o tom si můžeme říct třeba příště. To je víc pohodovej výlet.

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)