Boží hrob a železniční muzeum

Na tyhle památky jsme jednou vyrazili v rámci honby za pokladem s Déčkem. Boží hrob se nachází ve Slaném a kolem té turistické značky označující zajímavá místa, jezdíme poměrně často, ale nikdy jsme se tam nebyli podívat. Stejně jako na Slánské hoře, která taky stojí za návštěvu (odkaz na výlet zde: https://www.drywetfamily.cz/l/slanska-hora-s-ferratou/). Návštěvu Božího hrobu jsme ještě spojili s výletem do Železničního muzea ve Zlonicích, které nejsou úplně daleko od Slaného. No, a teď přichází čas se na místa podrobněji podívat.

Nejdříve se tedy zastavíme u kaple Božího hrobu. Když jsem se podívala na fotky na internet, tak mě to místo vážně zaujalo. Taková pěkná stavba a my u ní ještě nebyli. Dojeli jsme tedy autem do Slaného a odbočili na již dlouho známém místě u hnědé turistické značky. Překvapila nás však cesta, kterou jsme se nahoru vydali. Zaprvé se jede do poměrně prudkého kopce, a ještě ke všemu po hliněné cestě, která není zrovna rovná. Nejdříve jsme zastavili v kopci u zahrádek, ale po omrknutí mapy jsme došli k závěru, že se dá jet ještě dále a mohlo by tam být lepší místo na parkování. Kupodivu jsme měli pravdu a dojeli na větší prostranství nad zahrádky a zastavili na pěkném betonovém parkovišti. Jako chvíli jsme se obávali tady auto jen tak ponechat svému osudu, ale tak snad tam na nás bude čekat, až se vrátíme. Vzali jsme všechny cennosti, dali Vikinu do kočáru a vyrazili do kopce po lesní cestě.

Procházka ke kapli není nijak dlouhá a ani ten kopec už není nijak drastický. S kočárem se tam bez větších problémů vyjet. Kaple Božího hrobu je vážně zajímavá a určitě stojí za to se na ní jít podívat. Ale jak už jsme říkali, výlet to není nijak dlouhý, takže je fajn to s něčím spojit. Proto jsme se potom přesunuli ještě do Zlonic, kde jsme bez problémů našli Železniční muzeum. Nachází se totiž přímo na návsi a jelikož je vesnice opravdu malá, tak to vážně nepřehlédnete. Na návsi se dá i velmi dobře zaparkovat a máte to, co by kamenem dohodil ke vstupu do muzea.

Vstupné není nijak přemrštěné za to, co všechno tohle muzeum nabízí. Hned za vchodem jsme docela dlouho skejsli u jezdící miniatury vláčku. Ta děti samozřejmě hned uchvátila. Potom jsme zamířili do vnitřních prostor, kde je další model vláčku, který odjíždí tunelem do další místnosti a po chvíli se zase vrací. Dále si zde můžete prohlédnout, jak to vypadalo v kanceláři na nádraží, výdejní okénko jízdenek či samotné jízdenky, které se ještě cvakaly. Venku na vás potom čeká několik lokomotiv, do kterých můžete klidně vlézt a chvíli si zahrát na strojvedoucího. Taky si můžete vlézt třeba do drezíny. Z druhé strany budovy je další expozice světelné signalizace. A v budově za lokomotivami najdete místnost plnou hasičské techniky. Dále si můžete vlézt do vagónu a sednout si na dřevěné sedačky. Venku si potom dáte svačinku a děti si chvíli pohrají na dřevěné mašince. Zkrátka tady si ty mašiny děti užijí. Můžeme vám říci, že se nám tohle muzeum líbilo mnohem více než Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka, i když tohle je mnohem menší.

Nabídli jsme vám hned dva malé tipy na výlet, které určitě stojí za návštěvu. Jen vám doporučujeme to vždycky s něčím spojit nebo se tam zastavit, když místem budete projíždět. Už jste navštívili nějaké železniční muzeum? A viděli jste už podobnou stavbu jako je kaple Božího hrobu?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)