Cesta do Londýna

Jak jsme se tam octli? Co všechno jsme viděli? Kolik kilometrů jsme našlapali, abychom ušetřili za dopravu? A kolik vlastně stojí doprava po Londýně? Tohle všechno, a ještě spoustu dalších informací se dozvíte v našich článcích. Teď se rovnou podíváme, co všechno předcházelo tomu, než jsme nakonec vystoupili na nádraží King's cross téměř v samém srdci Londýna.

Tak samozřejmě jsme do Londýna letěli letadlem, poněvadž je to mnohem rychlejší, pohodlnější a možná i levnější, když si vyberete nízkonákladové společnosti. Letenky jsem kupovala už na konci února a nejlevněji právě vycházely na konec dubna, což se skvěle hodilo, když jsem je chtěla dát jako dárek k narozeninám. A u jaké společnosti jsem vybírala a kolik nás ta sranda stála? Letenky samotné stály 2500 Kč pro dva, ale ještě jsem k tomu doplácela dalších 2500 Kč za zavazadla a taky místenky. U společnosti Ryanair je totiž problematické, že když si nezaplatíte místenku, tak vás samozřejmě rozesadí, co možná nejdále od sebe. A navíc si můžete vzít jen pidi midi zavazadlo, takže jsem přikupovala i batoh. Nemyslete si, že to byl velký kufr, který se musí odbavit. Takže suma sumárum mě tyhle letenky od Ryanair stály 5000 Kč. Odlet byl naplánovaný na pátek ve dvě hodiny odpoledne a návrat v neděli v deset hodin večer. Takže pěkně dva dny na prozkoumání Londýna. To bude jistě dostatečné.

Letenky by byly, ale ještě to není všechno. S nízkonákladovkami se nepřistává na Heathrow, ale třeba v Lutonu nebo ve Stansted. My jsme právě měli přistát ve Stansted, což je cca 50 km od Londýna. Jak se odtud sakra jenom dostaneme? No vcelku jednoduše. Buď vlakem nebo autobusem. Autobus je samozřejmě levnější, ale jede mnohem déle a může mít velké zpoždění. Vlak je sice dražší, ale když si lístky zakoupíte dopředu, tak dost ušetříte. Ale i tak počítejte s cenou kolem 10 liber za osobu. My jsme si tedy lístky pěkně zakoupili dopředu (zaplatili 45 liber) a podle místa příjezdu si vybrali i ubytování.

Ubytování jsme si vybrali v hotelu Ibis za 5000 Kč na dvě noci. Samozřejmě se dají sehnat i levnější ubytování, kde vás vychází přespání kolem 1000 Kč, ale zase musíte počítat s tím, že třeba nebudete mít vlastní koupelnu (koupelna bude společná na patře pro dvanáct lidí) nebo budete mít pokoj s palandami. Takže jsme si radši trochu připlatili.

Takže máme letenky, jízdenky na vlak (z letiště do centra) a taky ubytování. Tak skvělý, už jenom omrknout památky, zjistit kolik co stojí a třeba něco koupit dopředu. Když mi do toho píše Ryanair, že se mění čas odletu do Londýna. Místo ve dvě hodiny odpoledne poletíme v jednu, což bylo vlastně fajn. Více času na pobyt. No jo, ale to ještě nebylo všechno. Cca měsíc předtím, než jsme měli letět jsem se jen tak mimochodem podívala, jestli se zase něco nezměnilo a ono jo. Představte si, že nám zrušili zpáteční let. No to je teda skvělý. Mohli jsme si letenky vyměnit za jiné, ale žádný termín nám nevyhovoval, anebo nám mohli vrátit peníze. Takže jsme si zažádali o vrácení peněz. S tím nebyl žádný problém a za pět dní byly peníze zpátky na účtu. No jo, ale náš výlet byl v čudu.

A tak jsem zasedla k notebooku a hledala a hledala, a nakonec jsem našla další levný let, ale tentokrát od společnosti Easyjet. Odlet byl už ve čtvrtek ve 4 hodiny odpoledne a přílet v neděli ve dvě hodiny odpoledne. Takže dva dny zase na courání po městě. Letenky stály se vším všudy 2500 Kč. Mohli jsme si vzít poměrně velký batoh, a navíc si i vybrat místa, bez zbytečného placení navíc. Takže jsme nakonec na letu ušetřili, ale tahle společnost létá na jiné letiště (konkrétně Luton), což nás moc nepotěšilo, poněvadž jsme si museli znovu kupovat lístky na vlak. Tady nás vyšli na podobnou částku (takže 45 liber).

K tomu jsme ještě museli znovu řešit ubytování, protože to první rezervované se nedalo nijak měnit. Nemohli jsme si pobyt o jeden den prodloužit a ani nám nechtěli vrátit peníze, takže jsme si museli najít ještě jeden hotel na první noc v Londýně. Za noc nedaleko nádraží King's cross jsme zaplatili 2000 Kč. Nakonec nás dost mrzelo, že jsme nemohli být po celou dobu ve středu města. Asi bychom dost ušetřili na dopravě.

Tak a teď už máme opravdu všechno po kupě a můžeme začít plánovat, co dál. Vypsali jsme si taková ty top místa (must see), naházeli je do mapy a řekli si, kam bychom si mohli zaplatit i nějaké to vstupné. Nakonec to dopadlo tak, že jsme si rezervovali dva free vstupy a jedny vstupenky si tedy koupili, ale o tom více v příštích dílech.

My se teď podíváme na to, jak to vypadalo v den odletu. Změřili jsme si naše batohy, vybrali ty, které odpovídali rozměrům a začali s balením. No moc dlouho nám to netrvalo, poněvadž co vlastně člověk potřebuje na ty tři dny? Náhradní prádlo, trička, kalhoty, trochu té kosmetiky a elektroniku. Zkrátka jsme měli skoro prázdné batohy a kupodivu nám téměř nic nechybělo. Všechno objemnější pěkně na sebe a můžeme vyrazit. Autobusem na Zličín, ze Zličína autobusem k Terminálu 1, projít pasovou kontrolou, potom mezi předraženými Duty free obchody, najít náš gate, mezitím se osprchovat vodou napěněnou z automatu, dojít si na WC, dokázat že nejsme teroristi u rentgenů a konečně začít s čekáním na nástup do letadla. Už tady nám bylo jasné, že náš let bude mít zpoždění. Zatím to vypadalo tak na čtvrt hodiny. To by ještě šlo.

Když jsme se konečně dostali do letadla, tak nám pilot řekl, že budeme mít cca 50 minut zpoždění. To už začínalo být horší, protože jsme měli rezervovaný vlak a měli jsme mít na přestupu hodinu čas, což nám připadalo předtím dostatečné. Třeba to pilot zvládne rychleji, aby takovou ztrátu nenabral. (To se nám už taky stalo, když jsme letěli z Frankfurtu domů. Místo dvou hodin jsme nakonec letěli jenom hodinu, abychom byli na místě včas.) Když jsme se konečně dostali do vzduchu, tak nám letušky začaly nabízet jejich předražené pochoutky, což jsme samozřejmě odmítli. Nás spíš trápil ten vlak, ale bylo nám jasné, že to prostě nestihneme. Stále jsme nebyli nad Anglií, když nám náš vlak ujel. První výdaj tedy bude jasný, nové jízdenky do centra.

Po vystoupení z letadla už jsme nikam spěchat nemuseli. V klidu jsme prošli kontrolou, našli prodej jízdenek a došli k autobusu, který jezdí právě na vlakové nádraží. Za vlak jsme znovu zaplatili 40 liber. (Ten nás tedy vyšel draho.) Autobus jezdí z letiště zdarma. Náš spoj jsme taky našli bez problémů a už si to frčeli na nádraží St Pancras Internatinal hned vedle nádraží King's cross. Vlak to tedy hnal rychle, v centru jsme byli tak za 25 minut. V budově nádraží jsme hned viděli obchod s potravinami, tak jsme tam zamířili a koupili si pouze čistou vodu za libru, poněvadž tam nic normálního neměli.

Vylezli jsme před budovu a hned viděli King's cross z Harryho Pottera. A tak jsme se šli hned podívat, kdepak se nachází do nástupiště 9 a ¾, ale byl tam takový zmatek, že jsme šli radši ven a nechali to na další den. Radši jsme vzali GPS do ruky a vyrazili najít hotel. Cestou jsme zapadli do jednoho malého obchůdku a nakoupili něco na večeři a snídani. Tady už se dalo něco koupit a zas tak drahé to taky nebylo. Cestou nás tedy překvapilo, jaký byl všude nepořádek. Pytle s odpadky na každém rohu a pocit s názvem: Tady večer z hotelu nevylezu. Rychle najít hotel, ubytovat se a připravit se na další den.

Jak vidíte, tak do Londýna jsme se přes všechny úskalí nějak dostali a příště už se podíváme na první část památek, které jsme navštívili. Rozhodně se máte, na co těšit. Je mezi vámi někdo, kdo už taky zažil takovéhle nástrahy s letenkami?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)