Cesta z Londýna a pár dobrých tipů

24.05.2022

V posledním článku ze série o cestě do Londýna se podíváme na náš odjezd ze země, který byl zase dost krkolomný, mrkneme na dopravu po městě, na ubytování, taky na konečnou částku, a ještě pár dalších postřehů, které by se vám mohli hodit.

Náš výlet se měl tedy zakončit v neděli, kdy jsme se ráno pořádně najedli, abychom zpracovali, co nejvíce nakoupených potravin a taky abychom vydrželi až do příjezdu do Prahy. Potom jsme si sbalili těch pár věcí a mohli vyrazit. Radši jsme jeli dříve, abychom na nádraží našli odkud nám odjíždí vlak a pořád jsme nevěděli, jestli si budeme muset nějak vyměnit naše vytisknuté jízdenky. Takže pěkně na metro a dojet zase na naše známé nádraží King's cross. Náš vlak odjížděl zase z vedlejšího nádraží St Pancras International. Došli jsme do druhé budovy, našli informace a zeptali se, jestli si musíme jízdenky nějak měnit. Bylo nám řečeno, že ne. Přístroj totiž bere QR kódy, takže pohoda. Ještě jsme našli nástupiště, odkud pojedeme a jelikož jsme měli ještě hodinu času do odjezdu, tak jsme se šli podívat naposledy ven z budovy.

Chtěli jsme ještě koupit nějaký ten suvenýr, ale bohužel bylo všude zavřeno. Takže jsme se nakonec shodli na tom, že snad něco nakoupíme v duty free na letišti. Přece jenom nám ještě zbývalo dost liber. Šli jsme si tedy sednout na nádraží. Tam jsme zjistili, že na nástupiště vždy pouští cca 10 minut předem. Takže se vždy vytvořila obrovská fronta lidí a místo toho, aby se museli lístky vkládat do turniketů, tak je kontrolovali lidé, aby to šlo rychleji. Docela šrumec.

Náš vlak měl přijet před půl desátou, v deset jsme už měli být na letišti a v jedenáct hodin odlétat. Měli jsme to krásně naplánované, ale člověk míní a vlakové spoje mění. Jako na potvoru měl náš vlak zpoždění, takže jsme se do něj dostali až v 9:45. Nakonec jsme zjistili, že náš vlak se rozbil a museli za něj najít náhradu. (Tomu se fakt říká pech.) Náhradní vlak spěchal, jak jen mohl, dokonce předjížděl i jiné vlaky. Na zastávku u letiště nás místo půl hodiny vykopl za dvacet minut. Takže to nebylo takové zpoždění. Autobus na letiště jsme taky stihli, ale pořád to bylo dost na kvap.

V hale na letišti jsme chvíli nevěděli, kudy se chodí s letenkami, takže jsme se museli ptát u přepážky. Když už jsme zjistili kudy tudy do Česka, tak na nás hned čekala kontrola batohů a rentgeny. Před námi byla mnohočetná rodinka, která měla hromadu věcí, takže to moc rychle nešlo. Já jsem za chvíli prošla, ale Jíra zase pípal, poněvadž jeho boty měly kovová poutka. Takže musel čekat na další kontrolu a čas nám ubíhal. Já jsem mezi tím sbalila všechny věci a když ho konečně propustili, tak jsme pádili do duty free části, kde jsme samozřejmě nic nekoupili. Měli jsme totiž deset minut do uzavření gatu.

Když jsme probíhali letištěm, tak jsme na cedulích zjistili, jaký je náš gate a Jíra mimochodem někde viděl, že k našemu gatu je to 15 minut. To vám byl úprk, který jsme zatím viděli jenom v televizi. (Jako v reálu to tak vtipné není.) Když jsme tam doběhli, tak jsme si pěkně stoupli do fronty, a ještě půl hodiny čekali, než nám připraví letadlo a my budeme moct nastoupit. Hlavně, že jsme byli zpocený až na prd.... Když nás konečně pustili do letadla, tak nám zase pilot řekl, že budeme mít zpoždění. Sice jsme popojeli k nějaké runwayi, ale tam jsme pouze koukali, jak odlétají jin letadla. My jsme mezitím zvládli zkouknout jeden díl Stranger Things, než jsme se dostali do vzduchu.

Potom už nás čekal jenom dvou hodinový let, kochačka nad Karlštejnem, přelet Prahy a dosednutí v Ruzyni. Z letadla už pěkně ven, projít letištní halou a počkat si na autobus na Zličín. Ze Zličína zase autobusem domů a kolem 17 hodiny (i s nákupem večeře) jsme dorazili úspěšně domů.

Naše občas nervy drásající cesta je za námi a teď se mrkneme na naše vychytávky.

Metro v Londýně

Když do něj někde vkročíte, tak se hlavně nevyděste tou strašnou mapkou s jedenácti různými trasami. Jediné, co potřebujete vědět je, jak se jmenuje zastávka, na které chcete vystoupit. Podle toho se dá velmi dobře orientovat. Nenechte se taky zmást názvy linek, u nás je to asi mnohem jednodušší v tom, že jsou pojmenovány A, B a C. V Londýně se každá linka nějak jmenuje, ale zároveň má i nějakou barvu. Takže je dobré vědět, jakou linkou chcete jet a potom jít po barvě. Jakmile se dostanete na nástupiště, tak si najdete tu zastávku a počkáte na příjezd metra. (Nás ty názvy linek ze začátku dost mátli.)

A co se týká placení, tak je to velmi jednoduché. Když vlezete do metra, tak přiložíte kartu, mobil nebo hodinky a při výlezu znovu. Automaticky vám to odečte jízdné. Lístky se dají i kupovat, ale vždycky vám to nabídne pouze jednu cenu a to 6,30 liber. Ale když se budete pohybovat pouze v jedné zóně, tak můžete platit "pouhé" 2,5 libry. Lístky se dají kupovat, pokud víte, že pojedete dále od centra. Pokud se budete pohybovat pouze pár zastávek v centru, tak využijte placení kartou. I tak je metro zkrátka drahá záležitost. Můžete si něco načíst o Oyster card, ale my jsme jí nevyužili.

Ještě nějaká zajímavost. Jezdí zde různé typy vlaků. My jsme potkali takový "mikro" vlak, kam se skoro nevejdete a většinou ho potkáte, když se budete pohybovat přímo v centru. Tohle metro je nejen maličké, ale navíc je neskutečně hlučné. Každou chvíli nám zaléhali uši a báli jsme se, že se to brzy rozpadne. Další vlak byl zajímavý tím, že neměl rozdělené vagóny, takže jsme viděli skrz celý vlak. Takové metro jezdí třeba v Římě. Jírovi ten pohled na vlnící se vlak vůbec nedělal dobře.

Další možnosti dopravy

Určitě se dá jezdit i autobusovou dopravou a taky využít i vlaky. Vlaková nádraží najdete na každém kroku. My jsme však vlak a ani autobus nepoužili. I když náš to zrovna u autobusů dost mrzelo. Skoro všechny autobusy jsou totiž double deckery. Na nástup do autobusu jsme však neměli odvahu. Určitě by nás odvezl někam, kam jsme vůbec nechtěli. Byli jsme pyšní na to, že jsme v metru nikdy nezabloudili, tak jsme si to nechtěli pokazit. Výhodou autobusů je jistě cena jízdného, ale o kolik je to levnější vám tedy neřekneme.

Vstupy na památky

My jsme si vybrali pouze ty nejlevnější nebo ty zcela zadarmo. Pokud však budete chtít nějakou dražší památku či atrakci navštívit, tak se nejdříve mrkněte na výhodnější spojení několika vstupenek. Někdy je součástí balíčku i jeden den zdarma autobusové dopravy. Třeba díky tomu něco ušetříte.

Ubytování

My jsme si hledali bydlení přes booking.com a těch možností je opravdu velké množství. My jsme si tedy vždy vybrali hotel dle hodnocení, ceny a taky vybavenosti. Byli jsme hned ve dvou hotelech a vždy nás noc za dvoulůžkový pokoj s koupelnou stál 2000 Kč. Jako našli bychom levnější (ale ne o moc), ale bez vlastní koupelny a WC. Vždy to bylo sdílené na patře, takže pro cca 12 lidí. Za ubytování jsme tedy zaplatili 6 000 Kč. Jelikož to šlo z benefitů z práce, tak nás to v rozpočtu nijak nezasáhlo. (Určitě tuhle možnost nabízí spousta zaměstnání.)

Na pokoji jsme vždy měli rychlovarnou konvici, čaje, cukry a mléko do kávy (čaje), hrnečky, lžičky, samozřejmě ručníky, mýdlo, šampony a taky fén.

Jídlo

Pokud se budete stravovat pouze jídlem z obchodů, tak to nevychází o moc dráž než u nás. My jsme si vystačili s ovocem, chlebem či jiným pečivem a salámem. Když jsme si jednou zašli do restaurace, tak to vážně stálo za to. Dali jsme si hamburgery a dvě nealkoholická piva a zaplatili jsme 60 liber. U hlavních jídel vždy počítejte, že minimálně zaplatíte 10 liber. I za klasiku Fish and Chips. Jednou jsme si taky koupili obloženou bagetu, která stála 5 liber. Na plněné bagety a toasty narazíte na každém rohu.

Ještě vám povíme náš zážitek z obchodu. Kousek od našeho hotelu bylo nákupní centrum, ve kterém byl taky Lidl. Jelikož ho máme ve městě a chodíme tam rádi nakupovat, tak ho vyhledáváme i na dovolených. Tak jsme tam hned zamířili a říkali si, jak si krásně nakoupíme. Takový bordel, vymetené regály a frontu na pokladny jsme tedy ještě neviděli. Chvíli jsme si připadali jako v zemích třetího světa. Druhý den jsme radši zamířili do Icelandu a tam to vypadalo tisíckrát lépe.

A kolik nás to tedy nakonec stálo?

Za letenky jsme zaplatili 2500 Kč a za vlakovou dopravu z letiště a na letiště 3900 Kč. Ten vlak se nám dost prodražil, díky změně letů, a nakonec i zpoždění. Takže pokud vám vše půjde dobře, tak zaplatíte třeba jenom 1200 až 1500 Kč. Za nákupy (jídlo, pití) 1200 Kč, za metro 2000 Kč, za vstupy na památky 900 Kč a další útrata 2700 Kč (restaurace, suvenýry). Plus ubytování 6000 Kč.

Celkově 19 tisíc, ale pro nás spíš jenom 13 tis., poněvadž pracovní benefity nepočítáme. A to nám nepřijde tak moc drahé za celé dva dny strávené v centru Londýna a tři noci v hotelu. Jako určitě se dá ještě ušetřit, ale o moc levněji už tenhle výlet nepodniknete.

Všechny naše postřehy už jsme vám sdělili, tak to třeba někomu z vás pomůže při rozhodování. Určitě se do Londýna vydejte, letadla tam lítají o sto šest, a navíc za hubičku. Zkrátka se toho vůbec nebojte. Taky jsme to zvládli.

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)