Děsuplná noc s miminem

Každý rodič si musí projít tzv. nocí odplaty. Možná si říkáte, co to sakra má být? No to je jednoduché. Většina dětí spí po dlouhou dobu ve své postýlce a jednoho dne nastane chvíle, kdy se konečně dostane do té velké rodičovské postele. Nejlépe doprostřed mezi oba rodiče. Ty bohem políbené to potká třeba jenom jednou, zatímco nás ostatní smrtelníky život nešetří a obohacuje nás bujarým nočním řáděním malého démona. Tím se totiž naše milované dětičky v noci stávají.

Zkrátka a dobře, jednoho dne nastane okamžik, kdy si dítě pustíte do postele a většinou si ho ještě uložíte pěkně mezi sebe, aby chudák nespadl. Nikoho v té chvíli nenapadne, že jste se dopustili osudové chyby. Dítě si dlouhou dobu střádá plány a čeká pouze na svou příležitost. Konečně se dočkalo a své nápady může vyzkoušet v praxi. Rodičové, těšte se. Blíží se odplata za to, když jste mě trápili hladem, za to že jste mě nechali tak dlouho v mokré plíně, za to že jste mě nenechali hrát si s vaším telefonem a za mnoho jiných křivd a útrap v mém krátkém životě. Teď vám to všechno spočítám. Jde se na to.

Přichází chvíle uložení našeho dítka do postele a vyprávění převezme náš hlavní malý aktér.

Konečně jsem se dočkal. Už se mě nikdy nezbavíte. Budu vás v posteli trápit, co možná nejdéle. Začnu jen tak polehoučku, aby mě hned nehodili zpátky do té ošklivé klece. Pořád se v té posteli budím a bouchám se do hlavy. Jak by se to líbilo vám, moji milí rodičové? Až skončím s odplatou, tak budete v kleci spát vy. Dobrovolně.

Nejdřív se trochu vyspím a pěkně si je naladím. Musím si taky odpočinout před tou velkou akcí. Plán odplaty začne přesně ve dvacet čtyři nula nula. Dobrou noc.

24:00

Budíček. Jdeme na to. Udělám si trochu místa. Pěkně pomalu se začnu přetáčet, hlavou budu odstrkovat mámu a nohama si udělám prostor u táty. To je lepší. Kde mám nějaký polštářek? Ha, mámin je tak krásně měkký. Ten chci. Uhni mi z něj, ať se na něj také vejdu. To je pohodlíčko. A sakra máma se vzbudila a snaží se mě vrátit zpět na místo. To není dobrý. No nic. Budu muset začít znovu a tentokrát s větší vervou. Opět se přetočím a udělám si víc místa. Jen jděte pěkně na kraj postele. Ještě si vezmu kousek polštářku a na chvíli si zdřímnu. Brzy zase nashle.

2:00

Budíček. Mámo, mám hlad. Dej sem mlíko. No honem, nebo vzbudím všechny sousedy v okolí 2 km. A ty víš, že to zvládnu. Už se mi to jednou povedlo. Konečně, to to trvalo. Zase si můžeme na chvíli schrupnout, ať si rodičové trochu odpočinou. Joke. To by se vám líbilo. Za chvíli budeme pokračovat v mém plánu.

3:00

Budíček. Chvíle už je pryč a já se trochu nudím. Co si dát několik kol v boxerském ringu? Oba mlčíte, což znamená souhlas. Začnu s tebou, mami. Pomalu se přiblížím a dám mámě čelíčko. Ten polštář je můj. Už si to pamatuj. Máma mě opět stěhuje zpět na prostředek a s nadávkami opět ulehá. Teď je řada na tátovi. Na něj si vyzkouším práci nohou. Pěkně si prsty vyhledám správné místo a kop. Nic se nestalo, tak ještě jednou. Opět si nahmátnu místo a kop. Už se objevila ruka a odstrkuje mě. Ještě jeden kop do třetice. Co takhle si vyzkoušet kop mezi nohy? To by ho mohlo probudit. Noha připravena, namířena a pal. Zásah a potopeno. Táta mě s řevem a nadávkami přemísťuje zpět na místo. Tak zas za chvíli.

4:30

Budíček. Mámo, vstávej a věnuj se mi. No tak honem. Ta máma je snad hluchá. Tak jí jakoby náhodou uhodím rukou do hlavy. Udělám to pěkně z otočky a prásk. Ahoj mami, já jsem vzhůru. Jé, díky za pití. To bodlo. Jdi si na chvíli ještě lehnout. Budu si hrát s tátou. Zkusím ho vystrnadit z postele. Zaryju se mu hlavou do zad a budu dolovat. Nelíbí se ti to, viď? Ještě kousek se posuň, ještě tam máš místo. Věř mi. A už si dole. To byla rána. Otřáslo to celým barákem. Dobře ty. Ty už si zpátky? Fajn. Já se teda posunu, no.

5:30

Budíček. Mami, mám hlad. Kde mám mlíko? To je doba než mě nakrmíš. Nemohlo by to být příště rychleji? Nechce se mi tak dlouho čekat. Děkuji. Ještě vám dám chvíli odpočinku, ať si moc nestěžujete.

6:30

Budíček. Vstáváme, už je ráno a mě už se spát nechce. Nezkoušejte mě uspat, máte to oba marný. Já už prostě spát nebudu. Je vám to jasný? Navíc mám plnou plenu a ještě do ní něco vložím. Třeba vás to dostane z postele rychleji. A je to tam. To byla, ale parádní noc. Zas to někdy zopakujeme. Co myslíte?

To byla teda noc. Zbití, otlačení a s kruhy pod očima jako po životní pařbě, se podíváte na toho malého ďábla vedle vás. Ten se k vám blíží a nejen, že ho vidíte, ale bohužel i cítíte. Vypadá jako malý Joker, kterého by Batman určitě nepřemohl, se stejně úlisným úsměvem od ucha k uchu, jen bez použití kila make-upu. Odnesete ho přebalit a už teď se těšíte na další noc. Naivně doufáte, že se pořádně vyspíte.

Zažili jste někdy tuhle děsuplnou noc? My právě ano a ne jednu. Naše děti jsme dostali za odměnu přímo z pekla, ale za nic bychom je i tak nevyměnili.

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)