Dvě věže na Hazmburku

Tak na tomhle hradě jsem byla naposledy jako dítě a pamatuji si z toho pouze třešňovou alej a to jak jsme byli se sestrou jako prasata. Samozřejmě po pozření obrovského množství červených plodů ze stromu. No, a když jsme jeli nedávno do Českého středohoří, tak jsme hrad viděli v dálce a pár dní na to jsme dostali výborný nápad, se tam zajet podívat.

Cestou tam jsme projížděli vesnicemi a u jedné z nich (Klobuky) jsme zahlédli kus menhiru s názvem Zkamenělý mnich. Tam se můžete taky zastavit, jestli budete mít cestu kolem. Už předem jsme věděli, že zajedeme přímo na placené parkoviště pod hradem a nebudeme nikde popojíždět po vesnici. Při příjezdu na prostranství nás zarazila hasičská auta, ale potom jsme zdárně projeli dál. Zjistili jsme, že tady mají hasiči ze všech okolních vesnic závody. Takže se to tam pěkně hemžilo.

Od parkoviště jsme vyrazili po polní cestě a mysleli si, že jdeme po žluté stezce. Nakonec jsme zjistili, že jsme dorazili mezi vinicemi na červenou stezku, ale vůbec nám to nevadilo. Obě stezky se totiž spojují a dojdou na vrchol na kopce. Cestou nás párkrát předejela čtyřkolka s hasičskými potřebami. Taky jsme si jí mohli podruhý stopnout jako taxi. Aspoň jsme si to pěkně poctivě odsupěli až nahoru. Přímo pod hradem jsme poprvý narazili na soutěžní disciplíny. Jedna z nich byla bouchání kladiva ve velké pneumatice a poslední byla motání hadice. Hadice byly roztaženy přímo před hradní branou. Hned za branou měli hasiči první pomoc a taky roztažené matrace na vyčerpávající dopad.

Na hradě jsme zaplatili pouze dospělé vstupné (100 Kč/ osoba), protože děti jsou do pěti let zdarma. Aspoň někde jsme ušetřili. Z hradu je moc pěkný výhled do kraje. My jsme teda měli zase opar, což je v Českém středohoří dost běžné, ale i tak jsme se pokochali. Prošli jsme se po hradbách a zamířili k Bílé věži. Uvnitř budovy se v přízemí nachází model hradu a spousta schodů vás zavede až na ochoz. A odtud je teda teprve rozhled. Z věže zase dolů a prohlédnout si jí i z druhé strany. Tam je zase vidět, na čem je věž postavena. Zase ten čedič a jeho varhany. Po krátké pauza a svačince jsme ještě obešli Černou věž, do které se už nedostanete.

Když jsme šli dolů z hradu, tak jsme si tentokrát vybrali žlutou stezku a můžeme říci, že ta červená je tedy hezčí. Z ní je totiž aspoň chvíli pěkný výhled na celý hrad. Tady jsme zase viděli pár dalších hasičských úkolů a taky samotné soutěžící. Vybíhali nahoru s plnou náloží cca 20 kg. A hlavně v těch těžkých vysokých botách a dokonce i v rukavicích. Smekáme velkou poklonu. U parkoviště jsme se ještě podívali na nějaký ten úkol a taky na dětské soutěže. Dětičky byly moc šikovný a všechno parádně zvládaly.

No, a máme to za sebou. Pochod na kopec, prohlídku hradu, kocháníčko, dvě trasy a dokonce hasičskou soutěž. Co víc si přát, ne? Ještě by nás zajímalo, jestli už jste na tomhle hradě byli?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)