Edinburgh - 1. část

Tak jsme si zase vyrazili na prodloužený víkend bez dětí. Dětem jsme však po návratu slíbili, že to bylo naposledy. Už nám to tedy znovu neprojde. Budeme si muset počkat, až s námi nemožnými rodiči nebudou chtít jezdit v pubertě. Teď ale zpátky k naší cestě. V tomto článku se dočtete o přeletu z Prahy do Edinburghu, příjezdu do centra města a taky o pár zajímavých místech, které jsme prošli jako první.
Na začátku roku 2023 jsme začali uvažovat o tom, kam se tentokrát vrtneme. Minulý rok jsme proběhali Londýn. Po návratu nám zbylo docela dost liber a místo toho abychom je vrátili, tak jsme si vymysleli, že bychom je mohli utratit ve skotském Edinburghu. Jako nápad to byl dobrý, jen s těmi vhodnými letenkami byl docela problém, ale nakonec se nám je podařilo ukořistit u společnosti Ryanair. (Pozn. Kolik jsme za ně zaplatili a kolik nás celkově stála dovolená si řekneme až v posledním článku.) Nejlevnější termín byl v polovině dubna, i když jsme původně chtěli jet později, abychom tam nezmrzli. Podle webu byla totiž v tomto období průměrná teplota 10°C, což je docela málo na celodenní pobyt venku. Nakonec to tak hrozné nebylo a měli jsme poměrně štěstí na počasí.
Po naplánovaní celého výletu a výběru ubytování nastal den D. Odlétali jsme v 9:30, takže ráno v 7 na autobus na Zličín, odtud autobusem číslo 100 na letiště a hurá do terminálu. Průchod skrz pasovou kontrolu, drahé duty free a zase kontrola našich zavazadel. Tentokrát jsme mohli mít ještě menší batoh než minule u společnosti Easyjet. Takže jsme měli koupené malé batohy, které se dali pěkně sbalit, kdyby nám je chtěli třeba nacpat do kontrolní klece. (Pozn. Nikde velikost nekontrolovali, ale náhoda je blbec.) Všechny kontroly jsme prošli bez problémů. Nastoupili jsme do autobusu a dojeli k letadlu. Potom pěkně po schodech do letadla, najít naše sedadla a vzhůru do oblak. Letadlo mělo cca 15 minut zpoždění, takže naprostá nádhera oproti minulé zkušenosti. Cesta trvala dvě a čtvrt hodiny, takže jsme přilétli v 10:25 edinburského času. Na letišti na nás zase čekali schody z letadla, průchod skrz pasovou kontrolu a hurá ven z terminálu. Tohle letiště je opravdu malé, takže se vůbec nemusíte bát, že se tam ztratíte. Přímo před halou terminálu parkují autobusy nebo také tramvaj, které vás dovezou až do centra města. My jsme se rozhodli pro cestu tramvají. Přece jenom, kdy se svezete tramvají přímo z letiště, že? Cesta tramvají trvá cca 30 minut. Dojedete na náměstí St. Andrews, což je opravdu přímo v centru města.
Po příjezdu jsme hned zamířili do obchodu pro něco k jídlu a taky na pití. Nakoupili jsme si sendviče, koblihy, pití a taky nějaké to ovoce. Došli jsme k památníku Scott Monument, kam jsme tedy prozatím nešli (o tom až v dalších dílech) a sedli se nedaleko od něj. Hned po vytáhnutí jídla k nám přilétl mořský racek. No jasně, že chtěl něco dobrýho, ale od nás tedy nic nedostal, i když si potom přivolal i dalšího kamaráda. Po nasycení a napojení jsme se vydali na cestu k Edinburskému hradu. Prošli jsme takovou úzkou uličkou, jak pro kata a ocitli se v ulici přímo k hradu. Narazili jsme tam na hrajícího dudáka, muzeum whisky (Scotch Whisky Heritage Centre), muzeum iluzí (Camera Obscura and World of Illusions Edinburgh) a také na největší obchod se suvenýry. Samozřejmě jsme se zašli podívat do suvenýrů, abychom věděli, co nás čeká nakoupit. Tenhle obchod je teda opravdu obrovský. Čeká na vás několik pater. Najdete tam různé oblečení z ovčí vlny či kašmíru, zbraně, fantasy obchod, plyšáky, dobroty a mnoho dalšího. Po prohlídce jsme zašli ke vstupu do hradu. Tam jsme zjistili, kolik lidí se stále valí dovnitř a hned nás přešla chuť jít hned dovnitř. Podle průvodce je ideální doba na návštěvu brzy po otevírací době nebo až před zavírací dobou. Takže jsme návštěvu hradu přesunuli na další den ráno. Mysleli jsme si, že si v automatech u hradu koupíme vstupenky, tak jsme je na druhý den vůbec neřešili.
A kam tedy dále? Prošli jsme kus tzv. královské míle (Royal Mile), což je dlážděná cesta, která spojuje právě Edinburský hrad a Holyroodhouse. Je vám asi jasné, že měří okolo jedné míle. Všude kolem ní je postaveno spoustu obchodů, restaurací či barů. Také zde možná potkáte pouliční umělce. Přímo na královské míli leží St Giles Cathedral. Tahle katedrála je postavena v gotickém stylu a jedná se o hlavní kostel ve městě. Vstup dovnitř je zdarma. Můžete však dát dar v podobě 5 liber. Tuhle katedrálu rozhodně navštivte, určitě stojí za to. Nádherná vitrážová okna, klenby či Bodláková kaple, kde se schází 16 členů Řádu bodláků. Tahle kaple je naprosto výjimečná, hlavně díky řezbářské práci. Po návštěvě kaple jsme ještě zavítali do Tron Kirk Market. V jednom kostele je tržiště místních umělců, takže zde uvidíte třeba šperky, obrazy, výrobky z vlny, atd. Velmi krásné místo.

My jsme se potom rozhodli, že ještě zavítáme na kopec s názvem Calton Hill. Cestou k němu jsme se ještě zastavili na hřbitově, který byl teda velmi zajímavý a rozhodně měl silnou atmosféru. Od hřbitova jsme vylezli po schodech na návrší k několika památníkům. Na Calton Hill se nachází hned několik zajímavých staveb - Dugald Stewart Monument, Observatoř, National Monument of Scotland a Nelson Monument. Chvíli si připadáte, že se tedy nenacházíte ve Skotsku, ale spíš u jižních národů, ale stavby jsou to parádní. A samozřejmě odtud máte nádherný výhled na celé město. My jsme se odtud vydali najít naše ubytování. Nebylo to nijak daleko a byli jsme rádi, že už je pro nás připravené, poněvadž zrovna začalo pršet a dokonce i padat kroupy. Takže jsme se ubytovali, chvíli si oddechli a potom ještě vyrazili na menší výlet, abychom ten omezený čas ve městě neprováleli v posteli.
Na mapě jsme si našli jezero s názvem Lochend Loch. Když jsme k němu vyrazili tak stále trochu pršelo, ale přitom krásně svítilo sluníčko a bylo i teplo. Takže nám to vůbec nevadilo. Navíc jsme se říkali, že by mohla být někde vidět duha. No a taky že byla, bylo jich hned několik. Jezero a park kolem něj je opravdu zajímavý a na krátkou procházku naprosto ideální. Viděli jsme tam spoustu druhů ptáků.

První den v Edinburghu máme za sebou a ještě nás čekají dva dlouhé dny chůze či popojíždění autobusy po městě. V příštím díle se můžete těšit na návštěvu Edinburského hradu, nejznámějšího hřbitova, národního muzea, nejvyššího kopce ve městě a také na pláž. No, máte se, na co těšit. Nás by ještě zajímalo, jestli už někdo z vás tohle skotské město navštívil?