Hirtstein – geologická pohádka

Po dlouhé době jsme opět zavítali na výlet k našim sousedům do Německa. Přece jenom máme chalupu na hranicích a naše končiny jsme už docela protrajdali. Teď je na řadě objevování míst za hranicemi. A tento výlet hned opravdu stál za to. Navíc ho máme opravdu kousek od domu.

Tohle místo se bude líbit všem, kdo mají rádi skály a ještě lépe kamenné varhany. Takové čedičové formace jsme však ještě nikde jinde neviděli. Ale nejdříve si řekneme, jak se na místo dostaneme. Takže my jsme k obci Satzung jeli přes hraniční přechod ve Vejprtech. Odtud po menších cestách kolem hranic. Skoro celou cestu člověk jede kolem úzkokolejky a krásného potoka či menší říčky. Cestou tam jsme mašinu nepotkali, ale doufali jsme, že budeme mít štěstí později.

Na místo určení se dá dojet přímo autem, ale my jsme se aspoň trochu chtěli projít. Takže jsme auto nechali na parkovišti pod kopcem. Nahoru se jde úzkou a vysekanou cestičkou v lese. Jako docela dost to stoupá, ale ke skále je to odtud pouze 600 m, takže to dáte v pohodě.

Když vylezete z lesa na silnici, tak skála trčí přímo před vámi. Šli jsme pod ní po trávě a najednou jsme se topili v bažině. Jako za běžného počasí zde asi není, ale když hodně prší, tak je místo hodně podmáčené. Trochu jsme si namočili boty, ale žádná tragédie. Na místě se nachází dva skalní útvary. Jeden z nich je velká skála s varhany napříč a druhá skála je ještě hezčí. V jejím středu je posazena lavička a kolem ní se rozprostírají ohnuté varhany. Říká se tomu tvar palmového vějíře. Tyto útvary byly odkryty při těžbě čediče a následně lom vyklizen, aby místo krásně vyniklo. Dokonce je tento útvar zapsán mezi nejvýznamnější geologické lokality v Německu. Takže opravdu stojí za návštěvu.

Na vějíř se můžete podívat z výšky z druhé skály. Tam je také vidět sbíhající se varhany do vějíře. Nám to připomínalo sopku. Odtud jsme se zašli podívat ještě na vrchol hory, kde se můžete dozvědět, jakým směrem leží třeba Klínovec. Přímo u horské boudy je i velké parkoviště, takže se můžete dopravit až sem. My jsme si na vrcholu hory ještě pěkně zamlsali. Všude tam rostly veliké borůvky a děti se jich nemohly nabažit. My jsme měli modré ruce a děti zase huby.

A aby toho nebylo málo, tak jsme ještě viděli parní vláček na úzkokolejce. Počkali jsme, až vyjede ze stanice a pořádně to rozjede. On si to metelí takovou výletní rychlostí, aby z toho výletníci měli pořádný zážitek. Takže nakonec byl výlet úspěšný na dvě stě procent.

Už jste někdy něco podobného viděli? Vypadá to jako dobrý tip na výlet?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)