Kudy tudy na Sněžku
Ten kdo nenavštívil Sněžku jako by nebyl. My jsme jí "už" navštívili dvakrát. Jednou bez dětí a podruhé s dětmi, ale záhul to byl vždycky stejný. Díky tomu vám však můžeme popsat hned dva okruhy, které jsme zatím zvládli. V budoucnu ještě nějaký ten pochod přidáme.
Tak poprvé jsme dojeli autem do Pece pod Sněžkou (což je tedy stejné výchozí místo i s dětmi) a potom vyrazili pěšky okolo spodní stanice lanovky. Vybrali jsme si trasu Obřím dolem (modrá turistická stezka), což je podle nás jedna z nejhezčích cest. Ty výhledy jsou prostě fenomenální. Kus cesty vede téměř po rovině okolo říčky Úpy a po cca jedné třetině cesty vzhůru to začne stoupat. Člověk se motá sem a tam po lesních cestičkách vstříc Obří sedlo. Cestou narazíte na štolu Kovárnu či vodopády Rudného potoka. Tam se každý pěkně osvěží. Horní část cesty už je vystlána kameny a člověk už musí dávat bacha, kam šlape.
Když dorazíte do Obřího sedla, tak si pořádně odpočiňte, poněvadž vás ještě čeká ta nejhorší část trasy. Od občerstvení Slezský dům je to pekelně nahoru a ještě po skále. Člověk si nahoru pomáhá přidržováním řetězu okolo cesty. Naštěstí to není zas tak dlouhá cesta, takže to nahoru jistě dáte. Co je na téhle horší než samotné převýšení jsou turisté. Pokud zde budete v sezoně, tak se připravte na to, že nahoru nebo i dolů půjdete v hadu lidí, který se dá jen špatně předbíhat. Je to samozřejmě tím, že u Slezského domu ústí lanovka z polské strany, takže zde o češtinu moc nezavadíte.
Nakonec se přece jenom ocitnete na samotném vrcholu naší nejvyšší hory. Je zde opravdu nádherný výhled, tak si ho pořádně užijte. Na vrcholu stojí kostel sv. Vavřince, vyhlídka Poštovna a bufet u výstupní stanice lanovky. Na polské straně zase najdete tu známou stavbu (nám připomíná UFO), kde sídlí meteorologická observatoř.
A kudy ze Sněžky? Tak můžete se dolů svézt lanovkou přímo do Pece pod Sněžkou nebo jenom na Růžohorky. Další alternativou je stejná cesta Obřím dolem nebo si můžete dát okruh jako my a jít pěšky přes Růžohorky zpátky do Pece pod Sněžkou. Ze Sněžky tedy půjdete po žluté turistické trase na Růžohorky. Tahle cesta se nedávno upravovala a terén už je mnohem lepší. Když jsme tudy šli my, tak zde byl chodník postaven z kamenů tak, že jsme se každým krokem báli o kotníky. Naštěstí tahle cesta už je zaprvé opravena a zadruhé není nijak dlouhá. Dále už se totiž jde po lesních cestách nebo po klasických asfaltkách. Jen ty výhledy už tu nejsou takové. Určitě se musíte zastavit na Růžohorkách v restauraci, kde nabízí neskutečné dobroty. My jsme zde měli třeba koláč s domácím tvarohem nebo chleba (pořádný krajíc) s tvarohem. Z Růžohorek se odbočí na zelenou turistickou trasu, po které se dojde až do Pece pod Sněžkou. Jako tenhle okruh není úplně krátký, ale vždycky si ho můžete zkrátit o kus lanovkou.
Naše druhá návštěva byla s dětmi, takže jsme si cestu nahoru ulehčili jízdou lanovkou. Ale dolů už jsme šli po svých. A zase jsme zvolili cestu Obřím dolem, protože je to zkrátka nádhera. A jak to zvládly děti? Tak Vikinu jsem celou dobu nesla v nosítku (byl jí rok a něco) a Lexík zvládl tak tři čtvrtě cesty sám. Nejvtipnější byla zastávka u řeky Úpy u kaple v Obřím dole. Chtěli jsme si trochu namočit nohy, abychom si trochu oddechli. Je vám asi jasné, že tahle říčka moc teplá není. Člověk do ní strčí nohy a za chvíli mu začnou trnout kotníky a potřebuje ven. Lexík tam však naběhnul, strnul, začal řvát jako kráva, že to studí, ale vůbec ho nenapadlo, že by z tý vody vylezl. Prostě jsme ho museli vyndat a vysvětlit mu, že příště musí sám vyběhnout. Podruhé už do vody nešel. Kupodivu. Aby na to zapomněl, tak u prvního občerstvení dostal zmrzlinu.
Cesta s dětmi taky nebyla úplně jednoduchá, ale rozhodně se to dá. Člověk se toho jen nesmí bát. V plánu máme ještě cestu údolím Bílého Labe, ale na to je ještě čas, poněvadž je to docela dlouhá trasa. Tak a nás by zajímalo, jestli už jste byli na Sněžce? A jakou cestou jste zvolili?
Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)