Lanové centrum na Plešivci

Minulý rok jsme si na podzim dali k výročí jeden adrenalinový zážitek, na který opravdu jen tak nezapomeneme. Už poměrně dlouho jsme chtěli totiž vyzkoušet lanové centrum na Plešivci v Krušných horách, a jak se nám na něm vedlo či nevedlo, se dozvíte dále.

Tenhle areál na samém vrcholku kopce je naprosto skvělý. Vyblbnou se tam, jak děti tak i dospělí a navíc tam nenecháte úplnou raketu. Pro děti je zde připravena dráha, na které si vyzkouší své dovednosti. Celá trať je zabezpečena sítí, aby dítě nikam nevypadlo, a můžete je tak nechat pobíhat samotné. Jen pod letmým dohledem. My jsme tam hned poslali Lexíka, abychom ho zabavili, než se pustíme do akce.

Zaplatili jsme si cestu Medium, která obsahuje 12 překážek a 70 m sjezd. Hned jsme dostali úvazek a šli si vyzkoušet, jak se budeme pohybovat po trase. Celou dobu je člověk samozřejmě připnutý na laně, ale jsou tam jistá místa, kde se třeba kříží dvě trasy a musíte se dostat na to správné lano. Tohle všechno si člověk vyzkouší na krátkém laně na zemi. No, a když tohle zvládnete projít, tak už vás čeká ta pravá zábava. Dojdete k žebříku, připnete lano, vylezete na plošinu a dojedete na laně na start.

Ten první moment, když se musíte odhodlat a hlavně věřit tomu vybavení, že vás tam bezpečně dostane je jen malý začátek. To horší teprve přijde, ale až za nějaký čas. Přistání za sjezdem jsme úspěšně zvládli a nerozšvihali se hned na začátku. Super. Tak a co dál? To mám jako fakt viset na týhle překážce tolik metrů nad zemí? No tak co, zpátky už to nejde, takže to asi zkusíme. Nakonec jsme zjistili, že to není až zas tak hrozný a docela si to užili. Trať Medium jsme prošli přibližně za půl hodinky a nebyli jsme z ní nijak zničení. Tak nás napadl ten nejhorší možný nápad. Dáme si ještě tu těžší cestu, ne? Je tam jenom 10 překážek. To musíme dát.

A tak jsme nelenili a šli si koupit ještě přídavek. Jako to už jsme fakt dělat neměli. Začalo to už na samém začátku, kdy jsme oba napálili do stromu za sjezdem. Já jsem dojela bokem a Jíra zády. To nás asi mělo varovat. Samozřejmě to bylo mnohem těžší a někde za půlkou už jsme se modlili, abychom už byli dole. Totálně vyklepaní, zničení, otlačení a bůh ví co ještě, jsme po hodině přistáli na pevné půdě. To byl teda nápad. Asi to bylo i tím, že jsme šli hned dvě trasy za sebou, ale i tak to bylo vážně těžký. Člověk si myslí, že má nějakou tu sílu, ale o tom to dost často není. Takže bacha na to.

V areálu si ještě můžete vyzkoušet obří houpačku, volný pád či bungee trampolínu. Opravdu se tady vyblbnete a budete na ten zážitek ještě dlouho vzpomínat. Stejně jako my. Modřiny a různé otlačeniny jsem měla ještě hodně dlouho. Kdybych to vyfotila, tak by to byl parádní důkaz na domácí násilí.

A jak slavíte výročí svatby vy? 

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)