Ledovým korytem k protržené přehradě

Na dovolené v Tanvaldu jsme si nemohli nechat ujít technickou zajímavost ukrytou v lesích. Protržená přehrada na Bílé Desné určitě stojí za návštěvu a my z tohoto místa máme zase spoustu vzpomínek, které nám "zpříjemňovali" pochod. Tak se mrkneme, co se nám zase stalo.

Autem jsme dojeli do Josefova Dolu a nechali auto přímo na začátku turistické stezky na místě zvaném Josefův Důl - lesní brána. Dále už pěkně pešky po žluté stezce. Kousek půjdete po lesní cestě, ale potom se trasa spojí se silnicí a té už se skoro nezbavíte. Teda aspoň myslíme, že to byla klasická asfaltová silnice. My jsme totiž celou dobu šli po ledu a sněhu. Tady se ta sněhová pokrývka ještě pěkně držela v polovině dubna. V roce 2019 jsme na to nebyli moc připraveni, zkrátka nás ten sníh dost překvapil. Dneska už bychom byli vybaveni určitě jinak po zkušenostech chození po horách kolem chalupy ve Vejprtech. Sníh a led se na těch lesních cestách prostě drží zuby nehty a my jsme samozřejmě vyrazili pouze v teniskách. Takže parádní poklouzáníčko. Můžeme být rádi, že jsme to došli celé ve zdraví.

No rozhodně cestou k přehradě je to stále do kopce a s těhotenským břichem mi to přišlo jako nekonečná cesta. A ještě po ledu. Když jsme se konečně dostali k Mariánským boudám, tak už se cesta potom zlomila i směrem dolů. No jo, ale my jsme si to chtěli zkrátit a nechtěli už dále šlapat po silnici, a tak jsme šli tou kratší cestou, která vedla lesem nelesem. To byl teda ještě větší zážitek. Tady nebyla žádná cesta, pouze ledové uklouzané koryto do údolí k přehradě. Takže jsme šli kolem něj, kde jsme zapadávali po kolena ve sněhu a občas jsme se svezli i tím korytem. Jako fakt nechápeme, jak jsme se dolů dostali. Nakonec jsme vylezli ven z lesa, a dokonce i na správném místě. Hurá.

Teď bychom si mohli říci něco k samotné technické památce. Přehrada na Bílé Desné byla postavena roku 1915 a bohužel hned rok poté se zde stala katastrofa. V odpoledních hodinách začala sypaná hráz prosakovat a potom se úplně protrhla. Přílivová vlna vzala s sebou 62 lidí do nebeských lovišť a poškodila přes 100 domů. A právě zbytky přehrady si můžete na místě prohlédnout, poněvadž se to nikdy nesnažili opravit. U místa je zhotovena i vyhlídková plošina, ze které si celé místo můžete krásně prohlédnout. Nás na místě zaujala ještě jedna věc a tou je lesní bar Krömerova bouda. V boudě si můžete zakoupit nápoje či něco dobrého na zub. Vše je samoobslužné, takže si vezmete zboží a podle ceníku zaplatíte do kasičky. Na pár místech v Česku už tyto bary jsou, ale my jsme ho tady viděli poprvé a dost nás to nadchlo. Tento bar je navíc na trase Stezka Českem, která tedy získává na veliké oblibě.

Naše cesta zpátky k autu nebyla o moc pohodlnější, poněvadž jsme se rozhodli opět zdolat ledové koryto i cestou nahoru. A taky jsme se museli doklouzat po silnici, a ne zrovna krátkou vzdálenost. Celkově má tahle procházka kolem 6 km (tam i zpět), takže takový pěkný výlet. Tak kdopak z vás už přehradu navštívil? Nemáte někdo podobnou zkušenost s ledovou pokrývkou?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)