Livorno (Korsika 2. část)

V neděli ráno jsme vstali vcelku brzy, zabalili a vyrazili na snídani, která byla v ceně pobytu. No, proč ne. Udržet ty naše dvě zběsilý střely sedět na zadku, nic nerozlít, nevydávat skřeky a jíst, byl trochu oříšek, ale nakonec jsme vypadali jako spořádaná rodina. Byla zde dokonce obsluha, která nám nabízela horký nápoj (káva, čaj, čokoláda a jiné specialitky). Výběr jídla byl také skvělý a moc jsme si pochutnali. Nicméně jsme docela spěchali, aby nám všechno časově vyšlo. Takže žádná zdržovačka a hurá do auta. Zase.

Čekala nás tříhodinová cesta po dálnici do města Livorno. Naštěstí naše ubytování bylo kousek od nájezdu na dálnici, takže nám cesta opravdu uprašovala. Navíc nebyl takový šílený provoz jako v sobotu dopoledne. Tahle dálnice nejdřív jela po rovinách okolo farem (takových klasických rodinných) a potom se začala stáčet do hor. Docela pěkné výhledy na řeku v údolí a vesničky postavené na vrcholcích hor. Taky je zde dost tunelů a pěkně vysokých mostů právě přes údolí s řekou. Konečně jsme začali klesat a upalovat kolem pobřeží. Před námi se docela kupila oblačnost a když jsme se dostali k Pise, tak začalo pěkně pršet. Taky jsme zjistili, že nám odložili nástup na trajekt o jednu hodinu. Jinak bychom se mohli pěkně pohoupat na vlnách. Aspoň jsme měli více času na návštěvu města a nalezení správného přístavu.

Když jsme dorazili do Livorna, tak sice stále pršelo, ale nám to nevadilo, poněvadž jsme měli naplánované překvapení uvnitř budovy. Jeli jsme totiž s dětmi do Akvária (Municipal Aquarium). Přímo u něj je placené parkoviště, ale není nijak drahé. Vstupné do akvária je trochu dražší, ale zase nás zajímalo, jak bude vypadat. V pár akváriích už jsme byli, tak jsme to chtěli prostě porovnat. A kolik tedy dáte za vstupné? Dospělý zaplatí 16 Eur a dítě nad 100 cm zaplatí 10 Eur. Pokud budete chtít přece jenom ušetřit, tak se dají koupit vstupenky online. Navíc nebudete čekat ve frontě. My jsme jí v ní samozřejmě stáli, ale myslíme si, že to bylo hlavně tím počasím. Všichni se nahrnuli dovnitř, když se nedalo být na pláži či promenádě u moře.

A co v akváriu najdete? Rozhodně se můžete těšit na spoustu krásných akvárií s velkým množství ryb, ale najdete tam třeba velké akvárium s mořskými želvami či žraloky, v dalším akváriu plavou manty a můžete si na ně sáhnout, taky je zde vytvořený vodní tunel (ryby plavou i nad vámi) a třeba uvidíte i chobotnici, která má velmi zajímavé akvárium. Je vytvořeno ze dvou akvárií a jedné trubice. V jednom akváriu je tma, potom následuje trubice a druhé akvárium je osvětlené. My jsme bohužel našli chobotnici v tmavé vodě. Chvíli jsme čekali, jestli se neprotáhne trubicí, ale evidentně se jí nechtělo. Nicméně akvária s mořskými živočichy nejsou to jediné, co zde najdete. Můžete se těšit ještě na druhé patro, kde najdete žabičky, šneky, ještěrky, brouky, leguány, chameleony a taky velké mraveniště. Mravenci zde mají vytvořený takový systém trubek, kterými se pohybují po celé místnosti. Uvidíte je tedy, jak nosí kusy listů do mraveniště. Z této výstavy je také možné jít na terasu a podívat se z výšky na pláž a okolí.

Po dostatečném pokochání jsme šli zpátky do auta a jeli si pro nějaký oběd. Nakonec jsme skončili u pizzy a obložené housky. Jako s dětmi to byl trochu horror, ale nakonec se přece jenom trochu najedly. Z oběda jsme jeli rovnou najít přístav. V mapách jsme vyhledali, odkud by měl náš trajekt do města Bastia jezdit. Ve městě jsme se jednou dostali do protisměru (prostě blbá křižovatka, ale nám se to v Itálii stává), taky jsme třikrát objeli jeden a ten samý kruhový objezd, než jsme se radši zeptali, jestli jsme ve správném přístavu. I přes všechny menší problémy jsme nakonec to správné místo opravdu našli. Na místě nám zkontrolovali pasy a vstupenky, nalepili nám číslo na sklo auta a mohli jsme se zařadit do fronty k ostatním. A čekat, a čekat a čekat. V třiceti stupních to zrovna nebylo nic příjemného. Občas jsme přemýšleli, že se začneme cachtat v loužích vedle nás. Po hodině čekání se začala fronta posouvat. Konečně jsme dorazili do trajektu. Před námi se zavřela přepážka, za námi se zavřela přepážka a my rychle mizeli na palubu zabrat si místa. Nakonec jsme našli stůl u okna v restauraci a odtud se čtyři a půl hodiny nehnuli. Hráli jsme hry, malovali si, koukali na dětský seriál o pirátech, jedli koblihy a potom i řízek s hranolky. Cestou jsme projeli kolem několika ostrovů a taky trajektů a potom konečně zahlédli naše místo výstupu. Rychle do podpalubí, málem chcípnout vedrem a taky smradem z ostatních aut a s nadšením vyjet špičkou lodě ven. Jo, opravdu se tomu trajektu otevřela špička. To jsme ještě nezažili.

Cestou z Bastie už byla skoro tma. Moc jsme toho tedy z ostrova neviděli. Jediné, co bylo kolem cesty tak byly haly, obchody, no prostě průmyslová zóna, ale pořádně dlouhá. Taky provoz byl luxusní, takových aut a ještě ke všemu oprsklých, to nás docela překvapilo. K ubytování jsme dorazili skoro v devět hodin večer a doufali jsme, že budeme moct jít do našeho apartmánu. Při nejhorším bychom se utábořili přímo na parkovišti a přespali v autě, ale naštěstí nám v recepci nechali klíče.

Všechno dobře dopadlo a my jsme po dvou dnech dorazili na ostrov Korsika. Hip hip HURÁ. V příštím díle vám ukážeme komplex, ve kterém jsme bydleli, pláž a taky vyrazíme na krátký výlet. Nás by zajímalo, kam jste nejdéle cestovali? U nás to bude jednoznačně Zéland, ale tohle bylo taky dlouhý.

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)