Návštěva města Corte (6. část)

Jelikož jsme celý předcházející den byli na cestě, tak jsme logicky museli nechat děti trochu odfrknout. Což samozřejmě znamenalo, že dopoledne strávíme na pláži. Výhodou dopoledního koupání bylo to, že skoro nefoukal vítr, tudíž nebyly takové vlny. Navíc bylo moře čistší, opět díky tomu, že vítr nepřinesl nějaký ten bordel. Do moře jsme si konečně mohli vzít i lehátko ve tvaru ananasu, které se kvůli své ploše nedá moc dobře použít v silnějším větru. Dát to dětem, tak nám odletí na druhou stranu ostrova. I dospělý jedinec s tím měl, co dělat. (Nebudeme na nikoho ukazovat.)

Mimo koupání v moři jsme konečně vyzkoušeli i bazén v areálu ubytování. Nacházeli se tam hned dva - jeden na plavání a druhý jako brouzdaliště pro děti. Všude kolem byly lehátka, která byla skoro všechna zabrána opalovací jednotkou (lehce ogrilovanými lidmi). My jsme tam buď blbli s dětmi v brouzdališti nebo plavali, ale to slunění není nic pro nás. Asi nám díky tomu skoro nikdo nevěřil, že jsme byli u moře. Když jsme se pořádně vyblbli v moři i v bazénu, tak jsme se ještě šli projít na nákup do nedalekého obchodu s názvem Casino. Jako nějakou dobu nám trvalo, než jsme se odhodlali do tohoto "podniku" vstoupit. Ale vážně se tam nakupovali potraviny. Kromě Casina jsme navštívili ještě nějaký suvenýry (to je vždy náš kámen úrazu na dovolených, nikdy nic nekoupíme) a taky krásné informační centrum, kde jsme tedy nenašli žádný zajímavý tip na výlet.

Po obědě jsme stále přemýšleli, kam bychom ještě mohli vyrazit. Nesmělo to být nějak daleko, aby to ty naše dětičky ještě vydržely. Nakonec jsme se dohodli na kratším výletě do čtvrtého největšího města ostrova s názvem Corte. Tohle městečko se nachází uprostřed ostrova obklopeno horami. Takže je vám asi jasné, že jsme zase museli nějaké ty horské masivy přejet, ale tentokrát to nebylo tisíci zatáčkami s totálním převýšením. Po téhle trase jezdili i nákladní auta a taky kolem jezdil vlak. Cesta tudíž pěkně uprašovala a brzy jsme dojeli k městečku Corte. Zase jsme měli vytipované parkoviště přímo ve středu města, kde se nám opět nepodařilo zastavit. Nakonec jsme skončili na malém parkovišti přímo u řeky, kde dokonce byla vybudovaná malá pláž a koupali se tam lidé. Hned jsme slíbili dětem, že se po prohlídce města budou moct vycachtat. 

Naším hlavním cílem návštěvy města byla Citadelle de Corte. A ta se právě nacházela přímo nad námi, ale jako kolmo a hodně vysoko nad námi, takže když jsme to ukázali našemu synátorovi, tak se mu protočily panenky a nakonec se nahoru nechal vynést. Takže já jsem po čtyřech lezla po schodech s dcerkou na zádech a Jíra takhle táhl skoro pětiletýho halamu. Jako turisti, co šli proti nám či nás viděli, jak se sápeme vzhůru, na nás trochu s obdivem a trochu se zděšením hleděli. Jako dali jsme to, sice jsme nechali plíce někde u řeky, ale dolezli jsme na vyhlídku. Vyhlídky jsou tady hned dvě a je z nich krásný výhled na celé město, řeku, hory a taky Citadelu. My jsme se však nesmířili pouze s vyhlídkou, chtěli jsme se jít podívat i dovnitř Citadely. Vstup dovnitř je spojený s návštěvou Musée de la Corse. Taky se zde platí vstupné (za dva dospělé a jedno dítě jsme zaplatili 6 Eur). Za těch pár Eur se podíváte do muzea a taky si můžete sami prohlédnout celou Citadelu. Překvapilo nás, že jsme tam byli skoro sami. Jako na vyhlídkách bylo lidí spoustu, ale dovnitř už skoro nikdo nešel. 

My jsme samozřejmě hned zamířili na prohlídku Citadely, ta nás zajímala mnohem více než muzeum. Procházeli jsme třeba skrz hradby tunely, prohlédli si kuchyň a záchody, taky jsme měli krásný výhled na celé město a okolí. Prohlídka je to poměrně dlouhá, ale rozhodně stojí za to. V samotném muzeu jsme navštívili pouze dětskou část, kde si děti mohli z kostek postavit město, namalovat si středověké zbraně a rytíře a touto formou se dozvědět něco o válkách na Korsice. 

Když jsme se vrátili zpátky k řece, tak jsme si ošplouchli nohy ve studené vodě a potom vyrazili na cestu k apartmánu. Cestou jsme měli naplánovanou ještě jednu zastávku ve vesnici Ponte-Novo. Tahle vesnice je velmi důležitá v korsické historii. Roku 1769 se tady odehrála bitva, která znamenala konec korsické války a vydláždila cestu pro začlenění Korsiky do Francie. A právě informace ohledně války jsou na jednom zajímavém místě, které hrálo velkou roli v této bitvě. Na místě je rozbořený most Pont de Ponte-Novu, na kterém se právě nejvíce bojovalo. Nedaleko od rozbořeného mostu je ještě jedna zajímavost, která rozhodně stojí za zmínku. Village imaginaire Cariollu je zmenšenina městečka postavená z kamenů ze všemi detaily. Tohle městečko postavil místní umělec před svým domem. Najdete tam i funkční vodní mlýn s mlýnským kolem. 

Tímto modelem jsme zakončili další den strávený na Korsice. V příštím díle se podíváme do jediné korsické zoo, která se na ostrově nachází. Je to prostě raritka, tak jsme si jí nemohli nechat ujít. Navíc jsme ještě nenavštívili žádné místo vyloženě pro děti a to musíme napravit. 

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)