Po čtyřech na zříceninu hradu Egerberk

Občas z chalupy na horách sjedeme do nížiny a navštívíme nějaký ten hrad. Ještě nám jich pár schází, ale většinou je opravdu o co stát. Hrady kolem Ohře jsou moc pěkné a opravdu rozlehlé. Zřícenina hradu Egerberk (Lestkov) je fakt parádní a určitě se tam ještě někdy vydáme. Jenom zkusíme jít kratší cestou.

K hradu se dá totiž dostat hned ze dvou směrů, vždy po červené turistické stezce. My jsme si zvolili tu delší alternativu a můžeme říci, že to stálo za to. Do takovýho "krpálu" už jsme dlouho nelezli. Přece jenom jsme museli vylézt od Ohře (300 m) do 550 m, takže skoro pořád do kopce a ještě k tomu pořádného. Z druhé strany začíná trasa v obci Lestkov a tudy půjdeme příště. Třeba to nebude o moc lepší, ale vyzkoušet se má všechno.

Auto jsme nechali kousek od mostu přes řeku. Potom kousek po silnici, šup na lesní cestičku a hurá do kopce. Brzy se však dostanete na louku, kde to úplně do kopce nejde. Aspoň chvilku si člověk odpočine. Dále nás na cestě čekaly pokácené stromy přes cestu a nějakou tu větev jsme si odtáhli sami, aby se šlo dolů lépe. Lexík potom odhazoval každou sebemenší větvičku a díky tomu se nám cesta trochu prodlužovala. V lese se nám pěšinka trochu ztratila, šli jsme lehce jinudy, ale nakonec se nám povedlo narazit na větší cestu. A naštěstí to byla ta naše. Tady jsme zase zapojili náhon na všechny čtyři, ale nebylo to dlouho potřeba. Konečně jsme se dostali do té správné nadmořské výšky. Jupí.

Nejhorší na celé cestě bylo, že jsme odnikud neviděli hrad, takže jsme prostě nevěděli, co nás ještě čeká. Možná to bylo i lepší. Jinak by se tam Lexíkovi šlapat ani nechtělo. Konečně jsme narazili na informační tabuli o hradu. Tak to už jsme vážně na místě. Ještě kousek po pěšině do kopce, jak jinak. A konečně stojíme u dřevěného mostu vedoucího do zbytků hradního komplexu. Dřevěný most je nový a také stříška na vstupní bráně. Jakmile projdete první částí, tak se dostanete před první větší stavbu. V ní je vchod dovnitř do hradu. V této budově se nacházelo dřevěné lešení, které pomáhá nadšencům s opravou hradní zdi. Dokonce je zde připravena kasička pro dobrovolný příspěvek. Jasně, že jsme museli něco přispět. Je skvělé, že tyhle místa někdo udržuje, aby nespadla. Ještě se můžete pokochat dalšími zbytky hradu a také nádherným výhledem na kopec Mravenčák.

My jsme si zde dali svačinu, Jíra se proletěl dronem a šli jsme zase dolů. Cestou jsme potkali cca 15 člennou výpravu, takže jsme tam byli včas a sami. Cesta dolů nám samozřejmě už utekla mnohem rychleji, protože jsme místo chůze dost často běželi a můžeme být rádi, že jsme tam neskončili v kotrmelcích.

Výlet byl naprosto úžasný a určitě ho všem doporučujeme. Je vám asi jasné, že s kočárkem se sem fakt nedostanete. Takže dítě do nosítka a jde se. A nás by zajímalo, jestli rádi objevujete hradní zříceniny?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)