Procházka Salzburgem

Naší první zastávkou v Rakousku bylo právě město Salzburg. Na prohlídku měst moc nejsme, spíš vyrazit za nějakou tou přírodní krásou, ale tahle zastávka byla tak nějak účelová. Chtěli jsme totiž zajít do informačního centra, abychom zjistili, co je v okolí zajímavého. No, a když už jsme tam zastavili, tak jsme si alespoň část města prošli. To by byla zase škoda. Jdeme tedy na prohlídku.

Když jsme dorazili do města, tak jsme chvíli pokukovali po značkách a hledali nějaké parkoviště. Přeci jenom zaparkovat někde u centra města je vždycky problém a ještě k tomu v cizí zemi. Nakonec jsme skončili v podzemním parkovišti pod nějakým hotelem. Placení jsme hned neřešili, jen jsme se mrkli na ceník, kolik nás to přibližně bude stát. Žádná velká darda to nebyla, a tak hurá do víru velkoměsta.

Podle mapy jsme zamířili k řece, podle které jsme se měli dostat až do samotného centra. Kupodivu jsme zastavili na opravdu dobrém místě a brzy jsme měli na dohled pevnost Hohensalzburg. Tahle rozsáhlá stavba trčí nad řekou Salzou a je to opravdu nádherný pohled. I kdybyste měli zastavit jenom kvůli tomuhle výhledu, tak to vážně stojí za to. Stále jsme pokračovali kolem řeky a poté přešli přes most s tisíci zamčenými zámky na jeho zábradlí. Zajímalo by nás, jak takovou zátěž tenhle most ještě dlouho vydrží. Na mostě dokonce postávali "obchodníci" a snažili se nám nějaký ten zámeček prodat. To u nás teda neprošlo.

Za mostem už jsme se uličkou dostali na Mozartplatz, kde stojí socha W. A. Mozarta. Na tomto náměstí právě najdete jedno z mnoha informačních center. Zde jsme zjistili, že tady toho asi moc nenajdeme. Člověk si musí dohledat informace předem, aby věděl, co chce v zemi navštívit. (Pozn. Na Zélandu jsme právě objížděli zajímavosti právě podle letáků z info center.) A tak jsme zde alespoň nakoupili první suvenýry, abychom domů nepřijeli s prázdnou. Odtud si ještě pamatujeme, jak tam stále dokola hrála skladba: Falco - Rock Me Amadeus. Jako chvilku je to super, ale pracovat bychom tam teda nechtěli.

Z náměstí Mozartplatz jsme zamířili dále na Residenzplatz, kde se můžete pokochat krásnou fontánou. Odtud jsme prošli na další náměstí s názvem Domplatz. Tady je zase krásný kostel, který byl tedy zavřený. Na tomto náměstí nás také uvítala živá hudba. Hrálo tady hned několik muzikantů vážnou hudbu a opravdu se to sem perfektně hodilo. Okolo hudebníků jsme prošli na Kapitelplatz. Tady stojí několik stánků, jak s občerstvením, tak třeba se suvenýry. Nás tam teda zaujali obrovské preclíky. Nabízeli opravdu hodně druhů, třeba čokoládový, skořicový, atd. My jsme si teda žádný nedali, ale potom jsme toho dlouho litovali. (Prostě si ho kupte. Stojí to za to.) Na náměstí jsou také velké šachy a velmi zajímavá socha. Je to taková velká zlatá koule, na které stojí človíček. Hned za touto sochou se před vámi ukáže pevnost Hohensalzburg.

Vyrazili jsme se podívat, kolik stojí vstupné dovnitř a taky lanovka, která vede přímo do pevnosti. Tak lanovka nám přišla opravdu předražená, ale vstup do pevnosti by teda šel. A navíc, když už jsme tam byli, tak přece nebudeme jenom kolem všeho jenom chodit. Musíme taky něco zažít. Do kopce jsem s pupkem nakonec vyfuněla a žádnou lanovku jsem nepotřebovala. Taky to zvládnete a ušetříte. Pevnost je dobrá v tom, že si všechny její části můžete prohlédnout sami bez průvodce. Navíc je z hradeb krásný výhled na celé město. Na jednom z nádvoří jsme si dokonce dali i kopečkovou zmrzlinu. Mimochodem řekla jsem si o ní německy. (Po sto letech od školy.)

Po prohlídce pevnosti jsme opět sešli z kopce, prošli zase náměstí a vydali se ještě prozkoumat pár uliček. V nich byli pouze obchody, ze kterých by nás asi hned vyprovodili nebo třeba oblečení jako z Ein Kessel Buntes. Jediný obchod, který nás zaujal, byla "cukrárna" s Mozartovými koulemi. Koupit jsme je nechtěli, aby se nám v autě neroztekli. Mysleli jsme si, že je prodávají všude a tak je zakoupíme až na samotném konci pobytu.

Z prohlídky města už nás docela bolely nohy, a tak jsme zamířili zpátky do podzemního parkoviště. Tam jsme zjistili, že nám nějakou prapodivnou záhadou nejde zaplatit parkovné přímo z karty ani penězi. Prostě jsme tam stáli před bránou i s nastartovaným autem a nemohli vyjet. Nakonec jsme museli zavolat tlačítkem "pomoc" a někdo se nad námi asi slitoval a otevřel nám bránu. My jsme teda rychle vyjeli ven, ale jestli jsme za parkování zaplatili, to dodnes nevíme.

Z města jsme se dostali za pomocí navigace a zamířili k našemu prvnímu kempu, o kterém jsme psali v minulém článku. Nás by zase zajímalo, jestli jsme město Salzburg už navštívili a co se vám tam líbilo nejvíce?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)