První dny na Korsice (3. část)

Po nočním příjezdu do ubytování jsme pouze vytáhli deky, rozhodli se kde kdo bude spát a hned jsme to zalomili. Přece jenom ta cesta nás dost vyčerpala. Ráno po snídani jsme si konečně prohlédli areál, ve kterém jsme se octli a taky pláž přímo u apartmánu. Areál s názvem Sognu di Rena je neskutečný. Je zde opravdu hodně apartmánů, ale lidí jsme za celou dobu moc nepotkali. K dispozici máte i bazén (pro dospělé i děti). Pláž přímo u nosu a nádherné prostředí, jak někde v Karibiku. Rozhodně doporučujeme. Navíc to přes Booking bylo za hubičku.

Od ubytování se přesuneme na pláž. Hned jsme se vrhli vyzkoušet moře a bylo krásně teplé. Žádné velké vlny, mírný vstup do moře, jen část byla kamenitá (asi tak metr). Takže se vždycky nezrakvit na kamenech a potom hurá na písek. Jediné, co nás překvapilo, byla nepřítomnost mušlí. Jako vůbec žádné. To nás trochu mrzelo, poněvadž bychom měli další aktivitu, která by děti bavila. Takhle jsme jen blbli ve vlnách nebo stavěli hrad z písku. Celé dopoledne jsme tedy strávili na pláži a užívali si moře, které bychom teda brali i doma.

Po obědě jsme se přece jenom chtěli někam podívat, tak jsem navrhla, že bychom si mohli projít město Bastia, do kterého jsme v noci přijeli. Tak tedy zabalit pár věcí a hurá na cestu. To byl tedy nápad. Ten provoz byl šílený, všude jsme stáli, a ještě ke všemu nám auto začalo vydávat opravdu divný zvuk při snížení rychlosti. Nakonec to dopadlo tak, že jsme to deset kilometrů před městem radši otočili a jeli zpět k apartmánu. Tam se Jíra zeptal, jestli v okolí není nějaký automechanik, aby se nám na auto podíval. Jako je to fakt skvělá představa, že dojedete 1200 km a potom se za celou dovolenou nikam nepodíváte a budete se modlit, že vám auto spraví. Jako nikomu to fakt nepřejeme. Automechanik byl ve vedlejší vesnici, ale kupodivu auto žádný záhadný zvuk nevydalo. A když není zvuk, není nutná oprava. Zkrátka jsme se rozhodli, že to další den zkusíme projet někde v okolí. Nechtěli jsme riskovat jet někam daleko.

Večer jsme s dětmi ještě vyrazili na nedaleké dětské hřiště v krásném parku. A to hřiště taky stálo za to. Jedna část byla pro větší děti, takový pěkný lanový park, skluzavky, houpačky a různé prolézačky a druhá část byla přizpůsobena prťatům. Všechny prolézačky zmenšeny, aby z nich nikdo nespadl. To byla bomba. Takové hřiště u nás jen tak nenajdete. Bylo zde taky několik nevýhod. Rozhodně se na hřiště nedalo jít v plném sluníčku, poněvadž bylo skoro vše kovové a když tam člověk přišel navečer, tak vás zde chtělo sežrat hejno komárů. My jsme vždycky utíkali úplně celí pokousaní. Komáry jsme měli nastěhovaný i v ubytování, takže jsme nakonec museli mít zavřené dveře na balkon a puštěnou klimatizaci. Jinak bychom asi odjeli bez krve.

Další den jsme hned ráno po snídani vyrazili na výlet k vodopádům nedaleko od ubytování. Zastavili jsme u kostela Santa Maria (nikde jsme ho tedy neviděli, ale na mapě byl) a šli po cyklostezce k řece. Tam jsme narazili na krásný starý most - Pont génois. Udělali jsme k němu jen malou odbočku na vyfocení a pokračovali dále k vodopádu. Stezka začala být mnohem víc zajímavější. Jako cyklostezka to rozhodně nevypadalo a opravdu bychom chtěli vidět blázna, který by tudy jel. Z cyklostezky byla potom nasprejovaná šipka na kameni k vodopádům. Tam se muselo přelézat, obcházet, přeskakovat, a hlavně si nenamočit boty. Nejvíce to samozřejmě bavilo děti. K bezejmennému vodopádu jsme došli a zjistili jsme, že se u něj dá i vykoupat. To samozřejmě mělo za následek svlékání do spodního prádla a následné namočení ve studené vodě. Jíra si i doplaval pod vodopád a snažil se na něj i vylézt. Kdo by si tohle nechal ujít, že?

Od vodopádu jsme se ještě vydali kus po cestě, ale nakonec jsme to vzdali a došli zase zpět k autu. Tady jsme poprvé potkali korkový dub a je to vážně zvláštní strom. Jeho kůra vypadá jako by byl shnilý nebo jako kdyby byl strom nemocný. A právě ta kůra je taková měkká a díky tomu hned poznáte, že je to korkový dub. Autem jsme ještě vyjeli na kopec do vesnice Santa Maria-Poggio. U kostela Santa Maria Assunta se nachází pěkná vyhlídka na pobřeží a moře. My jsme ještě pokračovali po silnici dále a dojeli k vodopádům Cascade de l'Ucelluline. Nacházejí se přímo u silnice, ale dá se zastavit, jak před vodopádem, tak i za ním. Vždycky je tam plácek na pár aut. A od vodopádů jsme zase museli sjet zpět na úroveň moře, takže další zatáčky a úzká silnice. Ještě, že tam není moc velký provoz.

Cestou nám auto zase zpívalo, takže jsme se rovnou z výletu přesunuli k automechanikovi. Já jsem s dětmi došla do ubytování a začala dělat oběd. Chvíli po našem příchodu vrzli dveře a Jíra byl opět i s autem zpátky. Zase to žádný zvuk neudělalo, takže žádná oprava. Auto prostě nechtělo na Korsice do opravy. Kupodivu se auto samo spravilo a už nám nedělalo problémy.

Odpoledne jsme se ještě vydali na další výlet. Dojeli jsme do města Aléria, prošli skrz vinice a kolem vinařství na pláž a chtěli dojít k Torra di Diana. Kus jsme šli po pláži, a dokonce nasbírali i nějaké malé mušle. (Jediné místo, kde jsme něco našli.) Cesta byla v písku samozřejmě hodně namáhavá a věž se nijak nepřibližovala. Nakonec jsme z pláže přešli na písčitou cestu a po ní šli zpátky k autu. Zjistili jsme, že na tomhle místě parkuje dost obytňáků (samozřejmě zadarmo) a přímo u pláže. Jenom bychom se sem báli zajet, poněvadž cesta byla většinou udusaná, ale našli se i místa, kde se to dost propadalo a zapadnout by se nám tedy vážně nechtělo. Taky jsme zde viděli spoustu zajímavých květin. Většinou hodně dužnatých, tudíž plných vody jako na poušti, ale taky pichlavých, aby je žádné zvíře nesnědlo.

Další dva zvláštní dny za námi a naštěstí spoustu dní před námi. Auto jsme přestali řešit a konečně začali plánovat výlety. Takže v příštím díle se můžete těšit na naprostou bombu. Uvidíte jednu unikátní pláž složenou pouze s černých a zelených oblázků, a samozřejmě i něco dalšího. Zajímalo by nás, jestli jste na dovolené někdy řešili problémy s autem? Není to zrovna nic příjemného.

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)