Salzburg a Haus der Natur

V minulém díle o Rakousku jsme vás seznámili s naším itinerářem, tudíž nás dnes čeká první zastávka a tou bylo opět město Salzburg. Byla to povinná zastávka, poněvadž jsme si chtěli zakoupit výhodnou kartu SalzburgerLand card (o ní už jsme psali minule). A co jsme ještě podnikli, to se právě dozvíte dále.

Opět jsme museli najít nějaké to parkoviště a doufat, že tentokrát nebudeme mít problém se zaplacením a opuštěním podzemního parkoviště. Našli jsme si opět podzemní parkoviště pod nákupním centrem, což byla docela výhoda, poněvadž v patře bylo i zdarma WC. Hned jsme ho využili a mohli se vypravit do centra města. Ani jsme nepotřebovali navigaci, protože stačilo namířit k řece a podél ní už jsme to znali. Proti proudu jsme brzy došli k mostu s tisíci zámky, přešli přes řeku a rázem byli na náměstí u Mozarta. Přímo na tomhle náměstí je infocentrum, kde si můžete opatřit ty skvělé karty. Všechno nám bylo vysvětleno, brožurky předány a karty vyplněny.

S kartou máte také možnost navštívit spoustu zajímavých míst přímo ve městě, akorát to tady platí pouze jeden den. Takže jsme to hned museli využít, když už jsme zde museli udělat zastávku. Ještě před tím jsme zašli na jedno místo, a to tržiště. Minule nás totiž mrzelo, že jsme si nekoupili takové velké preclíky, které mají i různé příchutě. A tak jsme si to šli vynahradit. Koupili jsme si jeden se skořicí a cukrem a druhý obalený v mléčné čokoládě. Oba byly skvělé a vydržely nám poměrně dlouho. Po malé svačince už jsme se pomalu přemístili k našemu prvnímu bodu ze seznamu.

Museum für Natur und Technik (neboli Haus der Natur) to je místo, které opravdu stojí za návštěvu. Když nemáte kartu, tak vás návštěva bude stát 9,5 Eura a děti (4-15 let) 7 Eur. My jsme kartu pouze ukázali v pokladně, pán nám vytiskl vstupenky a mohli jsme jít dál. Ještě jsme se radši zeptali, jestli tam můžeme jít s kočárem, ale bylo to úplně v pohodě. Zaprvé se dalo skoro všude bez problémů dostat a zadruhé jsme mohli kočár zanechat hned za vstupem a jít bez něj. Takže jsme část obešli bez kočáru.

Hned v první místnosti na nás vybafli pohybliví dinosauři. Lexík se jich dokonce i bál, když začali řvát. Takže jsme se u nich moc dlouho nezdrželi. Dále jsme navštívili expozici o vesmíru, kde jsou ukázány planety (můžete zjistit, kolik byste vážili jinde ve vesmíru), přistání na Měsíci, astronaut v raketě (toho se Lexík zase bál), družice, Mars rover a další. Moc hezky zpracovaná výstava. Dále jsme prošli výstavou o lidském těle, o vodě, o minerálech, o době ledové a nejvíce nás zaujala výstava s akvárky a plazi. Je zde k vidění 38 akvárií a to největší z nich má cca 60 000 litrů vody a plave v něm i žralok. Je zde opravdu, na co koukat.

V samotném muzeu můžete strávit opravdu hodně času a bude vás to bavit. Ale to pořád ještě není všechno. My jsme totiž po prohlédnutí všech expozic zjistili, že budova má ještě druhou část. V další části si děti, ale i dospělí mohli vyzkoušet různé experimenty. Různé fyzikální zákony, ale i jízdu na kolečkovém křesle po vyhrazené trase, skok na lyžích, atp. Tahle část je samozřejmě pro větší děti, ale upozorňujeme vás, že zde strávíte hodně času. My jsme to pouze proběhli, poněvadž už bylo hodně hodin a Lexík už byl unavený. Takže jsme muzeum opustili, došli k autu, zaplatili za parkování (tentokrát úplně v pohodě) a dojeli k našemu ubytování.

Cesta k našemu apartmánu byla poměrně zajímavá. Museli jsme totiž projet údolím mezi skalami a vodním tokem, samozřejmě hromadou zatáček. Takže jsme nejeli nijak závratnou rychlostí. I tak jsme na místo dorazili dříve, než jsme se mohli ubytovat. Díky tomu jsme v klidu našli náš hotel a prošli se po okolí. Dokonce jsme našli i hezké místo k odpočinku. Za hotely byla totiž lanovka, která v létě nejezdí a u ní tekl potok a navíc se zde pásly krávy. Taková klasická rakouská idylka, zurčení potůčku, cinkání zvonců a bučení krav. Jediné, co nám chybělo, bylo jídlo. Svačinu z domova už jsme snědli a doufali jsme, že se na místě v pohodě najíme. Jenomže jsme zjistili, že tohle místo je naprosto mrtvý a funguje asi jenom v zimě. V létě mělo otevřeno jen několik hotelů, jedna kavárna s pekárnou a obchod, který fungoval pouze dopoledne. Takže jsme si nakonec sedli v té kavárně a dali si jediné rozumné jídlo - Gulashsuppe za 5 Eur. No nedalo se svítit, tohle jsme zkrátka podcenili.

Po malém občerstvení jsme se už přesunuli k hotelu, kde na nás na recepci čekala obálka s našim příjmením. V ní jsme našli kartu od pokoje a pár dokumentů, které jsme měli do rána vyplnit a potom předat na recepci. V hotelu byl naprostý klid a náš pokoj byl zkrátka dokonalý. Měli jsme předsíň, krásnou koupelnu, kuchyň s obývákem a velkou ložnici. Všichni tři jsme se pohodlně vyspali na manželské posteli, i když jsme do ní lezli málem po žebříku. Byla tak neskutečně vysoká, že jsme se báli, že se z ní v noci skutálíme dolů.

Máme za sebou pořízení karet, návštěvu luxusního muzea a taky naše ubytování v Horních Taurách. Příště už se podíváme lanovkou na kopec a taky do luxusních lázní.

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)