Svatý kopeček Mikulov a Janičův vrch

Když už jsme zavítali do pálavského kraje, tak samozřejmě musel přijít i výlet na Svatý kopeček nad městem Mikulov. A mimo to jsme našli i skvělé místo na koupání, když už tam bylo takové vedro. Určitě se bude líbit i vám.

Nejdřív se podíváme kudy jsme se vydali na Svatý kopeček. Jelikož bylo vážně vedro a s malými dětmi se nám nechtělo šplhat do kopce na sluníčku, tak padla volba na trasu z druhé strany kopce. Tady se dá pohodlně zaparkovat u lomu Janičův vrch. Je zde místo pro několik aut. Odtud se můžete právě vydat nahoru po modré turistické stezce. Jako je to taky do kopce, ale to se dá samozřejmě čekat, že? Ale přístup nám přišel mnohem lepší, vyjeli jsme nahoru i s kočárem, a navíc jsme skoro celou cestu šli lesem. Takže pěkně ve stínu, kde bylo taky vedro, ale rozhodně to nebylo tak hrozný jako na přímém sluníčku.

Jako první místo, které jsme po cestě našli byla kaple Boží hrob. Ta se dala s kočárem i objet, abyste ho nemuseli vynášet v rukách. Za kaplí nás čekala asi nejhorší část cesty ještě stále do kopce. Tady bylo dost kamenů a s kočárem to bylo poměrně namáhavé, ale za to krátké. Když jsme potom viděli hlavní přístupovou cestu z města, tak ta vypadala takhle skoro pořád. Obdivovali jsme lidi, kteří tam vyjeli s golfkami.

Jelikož jsme přišli z druhé strany, tak jsme na kopci nejdříve narazili na menší stavbičky za hlavní kaplí sv. Šebestiána. Ty nás tedy dost zaskočili. Byly neopravené, uvnitř byl strašný nepořádek a okolo staveb také. Hned jsme si řekli: "Tohle má být jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst?". Samozřejmě hlavní kaple a okolní stavby už jsou moc hezké a upravené, takže se dojem z místa trochu napravil. Mimo to, nám se hlavně líbil výhled na město Mikulov, ten opravdu stojí za to. Vedle kaple je návštěvní kniha a u ní je i velké razítko, že jste tohle místo navštívili. Takže jsme si ho hned natiskli do cestovního deníčku. Nahoře jsme moc dlouho nepobyli, poněvadž bylo opravdu vedro a stínu zde je pomálu. Navíc jsme se těšili na koupání v lomu.

Cestou dolů jsme šli opět stejnou cestou jen s jednou malou odbočkou na vyhlídku právě na lom. Ta taky stojí za to, protože lom s modrou vodou je vždycky úžasný. Když jsme došli dolů k autu, tak jsme sbalili věci na koupání a nějaké ty dětské hračky, a hurá do vody. Za vstupem dovnitř seděla jakási přírodní žena, která vybírala vstupné. Za vstup chtěla 100 Kč za dospělého, a ještě nám řekla, že do lomu smí vstoupit pouze 100 lidí a nesmí se používat klasické krémy na opalování, pouze přírodní. Krémy na přírodní bázi jste si však mohli půjčit a namazat se. Dále zde byl malý kiosek, kde nabízeli opět bio-eko-a bůhví co ještě svačinky. Krém ani kiosek jsme nevyzkoušeli. Nám šlo hlavně o koupání.

Koupání v lomu je vždycky zážitek. Čistá a průzračná voda, která je samozřejmě hodně studená. Navíc musíte umět dobře plavat, poněvadž v lomu se jen tak na zem nepostavíte. Zdejší výhodou bylo takové brouzdaliště, kde byla voda teplejší, a navíc si zde mohly hrát i malé děti. Samozřejmě je musíte hodně hlídat, protože je zkrátka ta hluboká voda přitahuje. My jsme zde pobyli asi hodinku, ale moc jsme si to užili. Takže pokud budete hledat vodní zážitek, tak sem prostě musíte.

Jeden z výletů na Moravě máme za sebou a nás by zajímalo, jestli jste již navštívili Mikulov či zmíněný lom? A kam nejradši na Moravě jezdíte? My máme tedy oblíbenou tu Pálavu a bude to asi tím, že naše nejoblíbenější víno je právě Pálava, takže si vždycky tady nakoupíme zásoby, které nám samozřejmě moc dlouho nevydrží. 

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)