Zdánlivě krátký výlet na rozhlednu Veselov

Tak tahle rozhledna nás vždy k sobě lákala z dálnice a říkala: "Tak už někdy přijeďte. Vždyť to máte kousek od domova." A tak jsme jednou s dětmi vyrazili, aby už nám dala pokoj. Cesta sice tak krátká nebyla, ale to se tak občas stává, ale o tom za chvíli. Tak přejdeme rovnou k výletu.

S dětmi jsem vyrazila sama, našla jsem si cestu v navigaci a když jsem přijela do Braškova, tak na křižovatce trčel zákaz vjezdu a naše oblíbená cedule: Musíme to opravit. No, to je sice hezký, ale kudy já se tam sakra dostanu? Takže se pěkně otočit, mrknout do navigace a zkusit najít cestu jinudy. Tahle cesta se nám tedy o dost prodloužila, když jsme museli přes Horní Bezděkov a Dolní Bezděkov a ještě kdejakou prd... Nakonec se nám povedlo dojet do Družce, odkud jsme na rozhlednu chtěli vyrazit. No jo, ale tím naše popojíždění autem neskončilo. Zase přišla na řadu jiná otázka: Kde to auto mám nechat?

Takže jsme byli na náměstí, kde sice parkoviště je, ale s malými dětmi mi to přišlo poměrně daleko. Taky jsme zajeli pod rozhlednu k tenisovým kurtům, kde sice parkoviště je, ale pouze pro sportovce. Takže nic pro nás. Nakonec jsme se zase otočili, dojeli na hlavní silnici a zaparkovali to přímo na trávě vedle silnice. Nestáli jsme tam jediní, tak snad se nenajde nějaký dobrodinec a nenapráší nás místním šerifům. (Naštěstí jsme nikomu nevadili a auto našli i při návratu, bez botičky či papírku.)

Cesta k rozhledně byla samozřejmě do kopce a většina je plně sjízdná i s kočárkem. Až poslední třetina byla trochu zajímavější a víc to drncalo. Lesní cestička se pěkně zúžila, ale dali jsme to všichni tři ve zdraví. Já sice zpocená až tam někde dole, ale útěchou bylo, že to opravdu nebylo daleko. Samotná rozhledna je taková obyčejná. Nenajdete tady žádnou úžasnou stavbu, je to pouze dřevěný jehlan, ale to neznamená, že to nestojí za návštěvu. (Dříve zde stávala triangulační pyramida, tak proto takový vzhled.) Když tady byl i Jára Cimrman, tak to není nic obyčejného.

Rozhledna má dvě patra. Do prvního se jde po schodech a druhého patra už vede pouze žebřík. Vedle rozhledny je k dispozici i stůl s lavicemi pro pohodlné občerstvení po "náročném" výstupu. My jsme se zde taky posilnili. Jak jinak. Návštěva netrvala nijak dlouho, všechno jsme si pořádně prohlédli, na rozhlednu vylezli a mohli hrdě prohlásit, že už jsme jí taky zdolali. Dále už nás čekala jen cesta z kopce, což bylo mnohem příjemnější.

Kdo na rozhledně Veselov ještě nebyl, tak se tam určitě zastavte. Není to nijak náročný a dlouhý výlet, ale výhled je odtud dost obstojný. Tak co, už jste jí někdo navštívil? A jak se vám tam líbilo? Navštívili jste třeba podobnou rozhlednu?

Sledujte nás i na Facebooku (dry and wet family) a Instagramu (dry_and_wet_family). Dáváme tam i jiné fotografie a momentky. :-)